Curacao je v euforii. Advocaat byl opět naměkko, hrdina dostal pusu od královny

„Vidíte fanoušky Curacaa, jak brečí, jak oslavují. O tom mistrovství světa je. Oslavují své hráče za to, že dokázali něco, o čem si nikdo nemyslel, že se stane. Prostě vás to vezme za srdce, když vidíte, jak tenhle tým dělá maximum a dosahuje velkého výsledku. Byl to případ Kapverd, teď Curacaa. Chcete prostě vidět tyhle malé země, jak hrají dobře a píšou příběhy,“ poznamenal bývalý americký reprezentant Marcelo Balboa ve studiu stanice CBS Sports.

Curacao prožilo velký moment už při prvním utkání s Německem, kterému dalo gól, byť nakonec prohrálo vysoko 1:7. Teď se opájí mnohem hodnotnějším počinem. „Lidé na Curacau nás neustále podporovali. Zvlášť po utkání s Německem lidé na ostrově slavili a byli plní radosti. Teď to byl blázinec. Pro lidi na ostrově není život vždy jednoduchý, proto jim přeji, aby tento úspěch pořádně oslavili,“ prohlásil Advocaat.

Emoce u něj zase pracovaly, opět měl slzy na krajíčku. „Ale v zápase s Německem jsem byl víc emotivní. Publikum bylo i přes výsledek nadšené, většinou to bývá naopak. Myslím, že teď jsme jim to vrátili. Šlo o krásný zážitek,“ prohlásil osmasedmdesátiletý trenér.

Ve střetu proti Ekvádoru se hráči Curacaa maximálně obětovali. Herní kvalitou na Ekvádor nedosahovali, byli většinu času pod tlakem, ale dřeli, vzdorovali a zkoušeli i zlobit vepředu. A hlavně měli v bráně sedmatřicetiletého gólmana Eloye Rooma, jenž podal jeden z nejpůsobivějších výkonů v historii mistrovství světa. Připsal si patnáct zákroků, což je rekordní zápis v utkání mundialu bez prodloužení od roku 1966, kdy jsou tyto statistiky k dispozici.

„Bude to pro mě bláznivá vzpomínka. Byl to pro mě prakticky dokonalý zápas,“ přitakal Room, jenž svými bravurními zákroky deptal především ekvádorského kapitána Ennera Valenciu. „Jsem na všechny hrdý, protože jsme tohoto výsledku dosáhli opět jako tým. Já předvádím zákroky, ale bojujeme jako tým. Nicméně jo, myslím, že bych měl mít sochu v Curacau,“ smál se hlavní hrdina utkání.

„Dominovali jsme, ale snad devadesát procent střel neskončilo gólem kvůli brankáři soupeře. On byl hráčem utkání,“ uznal ekvádorský gólman Hernán Galíndez, který také musel předvést pár dobrých zásahů.

Jenže hlavní pozornost byla upřena na Rooma, jenž je v národním týmu Curacaa už jedenáct let. Pamatuje mnohé. „Zavřel jsem oči a přemýšlel o všem, co jsme prožili. Mnoho hráčů přišlo do týmu nedávno, takže nezažili začátek naší cesty, někdy se jim to snažím vysvětlit, jak to vypadalo a co všechno se zlepšilo. Teď už je vše organizované. Vždy jsem věřil, že se na mistrovství světa dostaneme, vždy jsem rád reprezentoval. Hlavou mi proběhl rychle celý film za posledních deset let,“ líčil Room.

Šlo o dobu, kdy nebylo moc peněz. Složitě se hledaly prostředky na cestování a postupně se budovalo odpovídající zázemí. Rostlo i mužstvo, které si teď společně s celou zemí, která má 155 tisíc obyvatel, vychutnává obrovský výsledek.

A s ním i nizozemská královská rodina. Curacao je bývalou kolonií Nizozemska a dnes jednou z jeho autonomních zemí. Král Vilém-Alexandr, královna Máxima a princezna Ariane přišli po utkání do kabiny, všem blahopřáli a pak si s nimi i zatančili. „Dostal jsem od královny pusu, snad se to nedozví moje žena,“ smál se Room.

Zahraniční média také okamžitě připomněla další střípek jeho příběhu. Room toužil po dresu argentinské hvězdy Lionela Messiho. Přání si splnil v březnu 2023 po přátelském utkání s Argentinou, které Curacao prohrálo 0:7. Messi mu dal tři góly a pak si s ním vyměnil dres. I na to se stočila řeč. „Messiho dres už mám, Neuerův taky. Tenhle z tohoto utkání si nechám,“ culil se Room.

Curacao má dál naději na postup. V posledním utkání skupiny E nastoupí ve čtvrtek od 22 hodin středoevropského času proti Pobřeží slonoviny. Může napsat další úžasnou kapitolu svého půvabného příběhu, který baví celý svět. Zřejmě tedy mimo Ekvádoru.