Hlavní obsah

Károlyi načal pátou dekádu funkcionaření ve sportu. Ve fotbalové disciplinárce jsem řešil na 18 000 kauz, říká

Praha

Jméno právníka Alexandra Károlyiho je zapsáno v České knize rekordů. Jako sportovní funkcionář načal v pětašedesáti letech pátou dekádu. Jednatřicet let působil v nejvyšší fotbalové disciplinárce, v níž řešil na 18 000 kauz. Podílí a podílel se na tvorbě zákonů, týkajících se sportu. Nyní je Ombudsmanem Českého olympijského výboru. Nejuznávanější český znalec sportovní legislativy obdržel nejvyšší sportovní ocenění - Cenu Václava Jíry za fotbal a v prosinci i Cenu Mezinárodního olympijského výboru za výjimečný přínos ve sportu a olympijském hnutí... Gratuloval mu k ní i jeho velký přítel, zpěvák Karel Gott.

Foto: František Petrák

Cenu MOV Alexandru Károlyimu předal předseda ČOV Jiří Kejval.

Článek

Začal jste pátou dekádu funkcionaření ve sportu, jste v tomto směru rekordman. Co vás stále drží u téhle práce?

Každá činnost, kterou vykonáváte, by vás měla bavit a lidsky obohacovat. Sport je společenským fenoménem, má daleko širší rozměr, než si uvědomujeme, chápu ho i jako své poslání.

V disciplinární komisi jste pracoval od roku 1978. Vzpomenete si, jak jste se do ní v pouhých čtyřiadvaceti letech dostal?

Moji kandidaturu předložil tehdejšímu nejvyššímu československému vedení fotbalu předseda disciplinárky, pan JUDr. Emil Banič. Předtím musela být projednána a doporučena Českým i Slovenským fotbalovým svazem a následně byla posuzována na úrovni federálního fotbalového svazu, který ji schválil.

Foto: František Petrák

Prvním gratulantem byl dlouholetý přítel, zpěvák Karel Gott.

František Petrák

Co nebo kdo byl váš první případ?

Jedním z prvních případů, který jsem spolurozhodoval, bylo vyloučení Ladislava Vízka z Dukly Praha za vzájemnou potyčku s Dušanem Ujhelym z košické Lokomotivy, Samozřejmě, že neexistoval videorozhodčí a ani jiné technologické vymoženosti, kvůli objektivitě tak disciplinární komise posuzovala spornou situaci i ve studiu Československé televize.

Károlyi je Gott českého fotbalu, pravil Gott
Při prosincovém slavnostním předávání Ceny MOV Alexandru Károlyimu překvapil všechny přítomné svým příchodem zpěvák, držitel 42 Zlatých slavíků, Karel Gott...
„Přišel jsem osobně pogratulovat Alexandru Károlyimu k tomuto mimořádnému ocenění. Pojí nás dlouholeté přátelství a máme si vždy o čem popovídat, od politiky, přes kulturu, hudbu či výtvarné umění, historii až po sport. Vždycky se na naše setkání těším. Dozvěděl jsem se, že Alexandru Károlyimu se říká Karel Gott českého fotbalu. To mne potěšilo, vážím si toho srovnání. Nejde o jeho pěvecké schopnosti, ale o dlouhověkost v disciplinární komisi a jeho postavení v československém a později českém fotbale," řekl při své gratulaci legendární zpěvák.

Přes dvacet let jste disciplinárku vedl, kolem vás se vystřídalo hodně členů, jak jste spolupracovníky vybíral?

Požadoval jsem komplexní teoretické znalosti disciplinárního řádu a dalších fotbalových předpisů, ale i znalosti z celého fotbalového prostředí. Všichni kolegové, než zasedli v komisi, které jsem předsedal, působili předtím v disciplinárních komisích na krajské, české nebo slovenské úrovni.

Dokážete vybrat z tisíců případů ten nejzávažnější?

Pravděpodobně vás zklamu, ale za jednatřicet let mého působení jsem posuzoval velkou škálu disciplinárních provinění. Nepochybně můžete vyjmenovat například váš nejoblíbenější film, ale když jsem řešil ve fotbale korupci, doping, divácké násilí, fyzická napadení, urážky, vulgární projevy, nedodržování fotbalových předpisů, vyhrožování, rasistické urážky a další, nebylo by objektivní určit nejzávažnější kauzu. Za těch jednatřicet let jich bylo na osmnáct tisíc.

Na které "klienty" dodnes vzpomínáte a jaké s nimi máte vztahy?

Potkávám se s celou řadou bývalých hráčů, trenérů i funkcionářů a samozřejmě patří mezi ně i ti, kteří byli disciplinárně potrestáni. Z mého pohledu mohu říct, a ani bych to nenazýval vztahy, ale že k sobě máme vzájemný respekt.

Dá se na jednání disciplinárky zažít i něco veselého?

Disciplinární řízení, jak vyplývá z logiky věci, není prostředím, které by mělo vyvolávat jakési veselé historky. Zažil jsem však jednotlivce, kteří dokázali s určitým nadhledem, někdy i nadsázkou, konkrétní situaci odlehčit. Mohl bych jmenovat několik osob, ale jak jste měl sám možnost se přesvědčit, patřili mezi ně například Petr Uličný, Ladislav Vízek, Jozef Adamec, ale i Petr Mach nebo Jaroslav Starka.

Jak šla léta
Fotbalová disciplinárka
1978 - 2009
z toho 21 let jako předseda
Výkonný výbor ČOV
Člen 2005 - 2012
Antidopingový výbor ČR
Člen a místopředseda Rady expertů 2000 - dosud
Ombudsman ČOV
2012 - dosud
letos byl zvolen na dalších 6 let
Vedl legislativní rady ČMFS a ČOV, byl členem Legislativní rady vlády, členem Poradního sboru ministra a předsedy Legislativní rady vlády, podílí se, v nejužší pracovní skupině poslance a vládního zmocněnce Milana Hniličky, jako zástupce sportovního prostředí, i na tvorbě novely zákona o podpoře sportu.

Skončil jste sám v roce 2009. Už jste neměl chuť pokračovat?

Celá komise disciplinárně uzavřela soutěžní ročník 2008/2009 a v červnu rezignovala s tím, že žádný z jejich členů, včetně mě, nechce působit v komisi ani v žádné jiné fotbalové funkci. Jsem přesvědčen, že po více než třicetiletém působení to bylo správné rozhodnutí.

Několik let jste byl členem výkonného výboru ČOV. V čem pro vás byla zajímavá tahle práce, oproti disciplinárce nepochybně klidnější?

Výkonný výbor ČOV je exekutivním orgánem a do jeho gesce patří plnění hlavní i vedlejší činnosti ČOV mezi plenárními zasedáními. Navíc jsem byl i předsedou Legislativní rady ČOV a po mém nástupu jsme velmi komplexně novelizovali jednotlivé předpisy ČOV včetně stanov. Samozřejmě to byla odlišná práce než disciplinární řízení ve fotbale, ale z hlediska sportu nejen zajímavá, ale i náročná.

Foto: Sport.cz

Poslední společné foto Károlyiho disciplinárky z roku 2009.

Denisa Černá

Byl jste předsedou Legislativních rad největších sportovních institucí v České republice, například ČOV nebo ČMFS, členem Legislativní rady vlády, členem Poradního sboru ministra a předsedy Legislativní rady vlády a dalších. Dokážete spočítat, na kolika sportovních normách a zákonech jste se autorsky podílel?

Jak vyplývá z vaší otázky, v rozhodující míře se jednalo o sportovní normy, ale vzhledem k tomu, že legislativa obecně, a tu sportovní nevyjímaje, se ve zrychlené životní době často mění nebo novelizuje, velmi obtížně se dá na vaši otázku konkrétně odpovědět.

Letos jste byl podruhé zvolen Ombudsmanem ČOV na šestileté období. Co tahle práce obnáší, a jaký nejsložitější případ jste musel řešit?

Stručně řečeno, ombudsman působí jako ochránce práv členů ČOV, která jim zaručuje Olympijská charta, Etický kodex MOV, Stanovy ČOV a další sportovní předpisy. Ombudsman je mimo jiné oprávněn, v případě nerespektování nebo porušení předpisů MOV a ČOV, obracet se na orgány ČOV a na orgány jeho členů a zjednávat nápravu. Jsem samozřejmě i prostředníkem při řešení sporů a ve své činnosti se snažím, aby byly řešeny na úrovni sportovních institucí bez soudních řízení.

Máte vůbec čas na svoji firmu Pragocon?

Ve sportovních funkcích platí zásada dobrovolnosti, když přijmete nějakou kandidaturu, respektive pozici, musíte s tím souhlasit nebo nesouhlasit. Za předpokladu, že jsem souhlasil, by bylo pokrytecké, stěžovat si na nedostatek času pro svoji firmu.

Čtyřicet let sloužíte sportu jako funkcionář, dělal jste nějaký sám aktivně?

Velmi často, při rozhovorech s různými osobnostmi, si přečtu, že v mladém věku stihly aktivně sportovat hned v několika disciplínách. Tak renesanční jsem nebyl, stihl jsem především závodně fotbal a další míčové hry, basketbal, házenou a volejbal jsem hrál aktivně ve školských družstvech.

Reklama