Článek
Samozřejmě že u nich na vsi z toho bylo haló. Aby ne, když přijeli filmaři z Prahy a jali se pořizovat závěry z míst, odkud se jejich kolohnát Honza vydal do světa, aby si ho podmanil. Tedy světa fotbalového, samozřejmě...
Pohádkový příběh hodný toho, aby ho zpracovali v Hollywoodu. V Americe po něm sice zatím nesáhli, to Petr Větrovský, režisér, scénárista, producent a blahé paměti třeba i marketingový ředitel fotbalové Příbrami a pravá ruka majitele klubu Jaroslava Starky, se námětu ujal, aby ho ztvárnil pro filmová plátna.
Jako dokument o obyčejném klukovi z jihočeské vesnice, který se nejdřív vyučil opravářem zemědělských strojů, aby poté překonával spoustu překážek, ústrků, nedůvěry i posměšků, až mu nakonec přece jen ležel u nohou fotbalový svět.
V Belgii, Německu i doma.
Trailer k filmu Jan Koller: Příběh obyčejného kluka
„Hlavně táta nebyl z filmování vůbec nadšený. A šéf zemědělského družstva, můj starý kamarád, se kterým jsme házeli v dílně šipky, raději vyhnal všechny lidi na pole, protože se bál, abych nezpůsobil nějaký karambol. A ono by k němu nebylo daleko, protože nějakou dobu přece jen trvalo, než jsem ten zetor rozjel," přibližuje nejlepší střelec v historii české i československé reprezentace historky z natáčení dokumentu nesoucího název Jan Koller.
„Byla jich spousta, protože jsme samozřejmě natáčeli nejen ve Smetanově Lhotě, ale i v belgickém Lokerenu a Anderlechtu, vydali jsme do Německa do Dortmundu, jezdili po Čechách za mými bývalými spoluhráči a trenéry," líčí Koller, že na filmovém plátně o něm vypráví Karel Poborský, Pavel Nedvěd, Tomáš Rosický, ale třeba i Tomasz Radzinski, s nímž hrával v Anderlechtu, Mario Götze z Borussie nebo také trenér Willy Reynders, pod nímž začala v Lokerenu jeho fotbalová hvězda poprvé poblikávat.
Malý skútr je tím nejlepším dopravním prostředkem, s nímž se dá po Monte Carlu jezdit. I Jan Koller na to už dávno přišel.
„Strašně mi pomohl, abych se dostal ve fotbale nahoru, takže šlo o příjemné setkání. Navíc po dvaceti letech, protože až po takové době jsem se do Lokerenu vracel," rád vzpomíná Dino na první zahraniční štaci, kam ho pražská Sparta poslala společně s Vonáškem a Budkou, jen aby se ho zbavila.
„Samozřejmě že i Spartě je věnována část dokumentu. Kontroverzní, protože na Letné jsem měl problémy a neprožil si tam právě dobré časy. Šlo ovšem o důležitou etapu mé kariéry, kterou nešlo pominout," potvrzuje Koller, že byl při natáčení svolný a otevřený ke všemu a nechal filmaře nahlédnout i do svého soukromí, které si během kariéry pečlivě střežil.
Jan Koller a Karolína Plíšková při tenisové exhibici.
Takže na filmovém plátně se objeví závěry z minulosti a prvního manželství, stejně jako jeho současná přítelkyně i obě dcery žijící v Monaku. O Kollerovi ale promlouvá třeba i Brazilec Dede, který si našel čas i v době, kdy byl a je svět svírán covidovou pandemií a přiletěl z Jižní Ameriky do Německa, aby o svém bývalém spoluhráči z Dortmundu vyprávěl.
„A také o čestném občanovi Smetanovy Lhoty, protože film je hlavně o obyčejném klukovi z vesnice, který šel jinou cestou než většina hráčů. Měl ale v životě štěstí, takže se mu splnily jeho sny. Samozřejmě i proto, že v sobě nacházel píli a vůli něco dokázat, pochopitelně i proto, že měl ve zlomových chvílích štěstí na lidi, kteří se za něho přimluvili. Jako třeba pan Vacenovský, kdy se rozmýšleli, zda si mě mají v Lokerenu nechat," zve Jan Koller na film s podtitulem „Příběh obyčejného kluka", který bude mít v kinech premiéru 3. února.
