Článek
Reprezentační autobus
Jasně že slovenskému triu v plzeňských službách vyšla česká reprezentace vstříc. Bakoš, Čišovský a Ďuriš nemuseli po přípravě s Bílkovým výběrem v Olomouci přespávat, ba ani se harcovat na západ Čech po vlastní ose. Nároďák je vzal do autobusu, který ještě v noci mířil do Prahy.
„To aby také jednou viděli a poznali, jak se jezdí ve vítězném autokaru," dobíral si slovenské legionáře a spoluhráče z Plzně David Limberský. Jasně že se všichni tři okamžitě stali terčem přemíry narážek a vtípků, takže možná záhy litovali, že přece jen necestovali spolu a po vlastní ose.
Bakoš ani neoponoval
„Ale nic si z toho nedělejte a už tuplem si nic nevyčítejte. Prohrát s takovým mančaftem, jako jsme my o tři góly, není žádná ostuda," nešetřil známý hecíř Limberský hlavně Marka Bakoše.
„Dostali jsme za uši, takže nám nezbývá, než tohle všechno poslouchat," útrpně naslouchal vtípkům a narážkám slovenský útočník, který měl ovšem lichotivější bilanci, než jeho slovenský tým. Na hřiště se dostal stejně jako Michal Ďuriš až ve druhé půli, takže on prohrál s Čechy jen 0:1. „Ale říkejte to někomu po takové facce, co jsme dostali," neodvážil se moc oponovat.
I on byl proto nakonec rád, když se autobusem upalujícím po dálnici na Prahu rozezněly Gottovy melodie a masér a známý bavič Eda Poustka hodil v plén pár vtipů. Několik peprných a těžko reprodukovatelných, ale většinou vyvolávajících salvy smíchu.
V panujícím veselí se slovenským legionářům cestovalo na Plzeň přece jen lépe, neboť na ně se v tu chvíli trochu pozapomnělo.
