Článek
Jediný regulérní gól duelu 4. kola mezi Baníkem a Artisem vstřelil v 8. minutě domácí Michal Kohút. Další tři, dva na straně Brna, sudí Jan Všetečka na doporučení kolegů u videa odvolal. Stejně jako pokutový kop proti Ostravě ve druhém poločase.
Nakolik se na hře vašeho týmu podepsalo to, že se kvůli častému přezkumu u videa hrálo v prvním poločase sotva šestnáct minut čistého času?
To je jedna věc, protože když se nedostanete do tempa, tak ten zápas nemůže být kvalitní. Především ale vždycky přemýšlím o výkonu svého týmu. Viděl jsem tam, vyjma tří čtyř situací, obrovské přání vyhrát, obrovskou pracovitost, ale na druhou stranu taky nelehkost, nekvalitu s míčem, strašně moc dlouhých přihrávek. O tom se pořád bavíme a musíme to změnit. Přál bych si, aby to chtěli hráči změnit společně se mnou.
Kouč Baníku Roman Skuhravý ukázal pořádné emoce.
Oproti utkání v Hradci Králové (1:2) jste vyměnil, zčásti vynuceně, celou obrannou trojici. Přinesly změny to, co jste chtěl?
Rozhodně ano, protože jsme odehráli zápas s nulou. Mé myšlení před zápasem bylo takové, že jsem chtěl větší hernost, protože Artis hraje hodně brejkově, hodně lajnově. Chtěli jsme být lepší ve výstavbě hry, ale do toho jsme se úplně nedostali. Moc mě mrzí zranění Fryďase (Michal Frydrych se na konci první půle srazil se spoluhráčem Bewenem a musel střídat - pozn. aut.), protože na šanci čekal tři zápasy a hrál velice dobře. Co mám informace, tak je ale v pořádku.
Nakonec jste poslal do hry jak Míčka, který střídal Frydrycha, tak i na konci utkání Chaluše. Chtěl jste defenzivu v oslabení po vyloučení Sinjavského zpevnit?
Chaly do toho nastoupil správně. Potřebovali jsme přejít do čtyřky, protože proti nám hráli se širokými křídly a byli aktivní. Soupeře i jejich centry jsme ubránili a do ničeho jsme je nepouštěli.
V 74. minutě musel po šlapáku na Komljenoviče do sprch předčasně Sinjavskij. Tu situaci jste měl blízko, souhlasíte s vyloučením?
Nevím, jestli tohle je červená karta, protože prostě ta intenzita tam nebyla taková. Ano, šel tam hloupě, nebezpečné to asi nějakým způsobem bylo, ale dokážu se vžít do hráče, že chce přes hlavu zpracovat balon na dlouhou nohu a do toho mu tam vletí protihráč. Rozhodně tam nebyl žádný úmysl.
V tu dobu už jste mohl vést o dva góly, ale střídající Jurečka v obrovské šanci minul. Budete mu to vyčítat?
Mohli jsme to tam zavřít po krásné akci ve druhém poločase s Vítem Škrkoněm. To jsou přesně ty situace, které vím, že ti hráči umí, a chci, aby pro nás byly standardem. Ale celý týden jsem cítil, že kluci strašně chtějí, dřou jako koně, ale nemáme sebevědomí. A to musíme změnit, to je prostě alfa a omega nás všech v klubu – změnit sebevědomí hráčů. Ti kluci za to asi nemůžou, ale prostě děláme profesionální sport a já chci, aby měli moji hráči koule.
Neměl být zápas proti nováčkovi tím, kde si měl tým nabrat sebevědomí?
Právě z toho důvodu to byl nejtěžší zápas. Daleko těžší než se Spartou. Právě proto jsem od úterka viděl ten šlendrián v tréninku, protože všichni očekávají, že musíte vyhrát. Ale očekávání je svině a přesně to se ukázalo. Proto jsme nebyli lehcí, proto jsme hráli hůř než prvních třicet minut v Hradci.
Několikrát jste zmínil, že hráči v zápasech neplní to, co po nich vyžadujete. Chápou, co po nich chcete?
Strašně mi to připomíná dobu, kdy tady byl Luboš Kozel, taky chtěl hrát fotbal. Pro mě to je obrovská výzva. Po pátečním tréninku jsem nespal, myslel jsem, že někoho zabiju, protože to byla úroveň tak asi čtvrté nejnižší soutěže. Ale hráči na to mají. Umějí to, jsou dobří. A chci, aby to ukazovali světu. Kdo to nebude ukazovat, nebude hrát. Máme po čtyřech kolech šest bodů, kašlu na to, prostě budeme hrát fotbal. Kdo nebude hrát fotbal, nebude pode mnou za Baník Ostrava nastupovat. To je vzkaz pro hráče, pro nikoho jiného.
Karel Pojezný v neděli nastoupil za druholigovou rezervu. Počítáte s ním ještě?
Karel tomu, co po něm chci, rozumí. Ze všech statistik vychází vlastně jako nejlepší stoper, co se týká ofenzívy, jednoznačně. Teď mě strašně potěšil, viděl jsem ráno celý zápas (Baník B zvítězil na Žižkově 4:1). On tam nejel za trest, jel proto, že skvěle trénuje a je nedílnou součástí našeho klubu. Ale nechci mít polovičatého hráče. Chci, aby Karel naplnil svůj potenciál, a je to i pro mě trenérská výzva. Všech pětadvacet hráčů, které mám, chci dostat na jejich pomyslný strop, a věřím tomu, že se mi to povede i u Karla.
