Zápotočný po pětigólovém mejdanu Dynama: Od první minuty jsem cítil, že to půjde. Kámen ze srdce nespadl

Letmý pohled do historie: pět gólů v prvoligovém zápase Dynamo nastřílelo naposledy v září 1999. Je to pro vás cenný milník?

Především mě těší, že jsme zvládli první z tří důležitých kroků na konci základní části. Jsem rád za hráče, jak k zápasu přistoupili a že do puntíku splnili, co jsme si řekli v týdnu. Pracovali jsme hlavně na psychické stránce, protože není jednoduché nezvládnout zápas s Teplicemi (0:3) a pak dostat další facku od Hradce (1:2).

Co jste tedy dělali?

Apelovali jsme na hráče, abychom navázali na solidní druhou půli s Hradcem, což se povedlo a korunovali jsme to pěti góly. Jsme za to rádi, ale nespadl mi kámen ze srdce. Jsem nohama na zemi, v posledním týdnu základní části nás čekají těžké zápasy v Brně a s Pardubicemi. Pokud je zvládneme, můžeme se vyhnout skupině o záchranu.

Jak moc tým nakoply první dva góly, které padly v rozmezí čtyř minut?

Byly důležité, ale dneska jsem už od první minuty z hráčů cítil úplně jiné nastavení. V předchozích zápasech to od začátku nebylo ono, nešlapalo to. Znovu se ukázalo, že je to hodně o hlavě: někdy kluci mají strach a jsou nervózní. Ovšem proti Jablonci to z nich nebylo cítit.

Také jste trefili sestavu, pod pět gólů se podepsalo pět různých hráčů. A třeba záložník Lukáš Čmelík byl u tří zásahů.

Když jsem byl manažerem reprezentační jednadvacítky, zkušený trenér Karel Krejčí mi vždycky říkal: „Zápo, až budeš jednou trenérem, musíš se trefit do sestavy." Když budu k sobě a kolegovi Márovi Niklovi kritický, předtím jsme se do sestavy netrefovali a udělali hloupoučké chyby. Ale dneska to vyšlo dokonale, což platilo i o zmíněné záloze. Čavoš s Horou udělají černou práci jako pilné včeličky a vidět jsou i další. Například Hellebrand na tréninku dobře zakončuje a do střeleckých pozic pod hrotem ho potřebujeme dostávat i v zápasech. Dřív nám utíkal někam do stran, zato proti Jablonci svůj úkol plnil on i Marcel Čermák.

Poprvé v lize skóroval teprve osmnáctiletý stoper Ondřej Čoudek. Zvedne mu to sebevědomí?

Pokud si vzpomínáte, jako stoper jsem taky dal spoustu gólů z téhle pozice ve vápně. Za Čouďase jsem hrozně rád, je to ročník 2004. V předchozích utkáních udělal nějaké chybičky, ale podrželi jsme ho v základu a vyplatilo se. Ani jsme neuvažovali, že ho vyndáme. Je příjemné, že stopeři Čoudek s Havlem dali gól, byl to fajn bonus k jejich poctivé obranné práci.

Bylo fajn i 13 přímých střel na branku? Zvlášť ve vaší situaci, kdy jste druhým nejméně produktivním týmem ligy.

V zimě jsme s Márou přišli do Budějovic s vizí, kterou držíme, a snažíme se hrát pořád stejně. Po domácí porážce s Teplicemi přišla nepříjemná série, reprezentační pauza nás rozhodila. My trenéři jsme ale nezpanikařili. Věřím, že v týdnu zvládneme Brno i Pardubice a můžeme se vyhnout skupině o záchranu.