Článek
Od roku 2019 fungovaly v českém hokeji kategorie tříročníkových juniorů (U20), dvouročníkového dorostu (U17), pod nímž už následovala kategorie deváťáků (U15). Nyní se vrací mladší dorost, a tak se kategorie opět rozdělí na U20, U18 a U16. „Změna má od samého počátku velkou podporu prezidenta ČSLH Aloise Hadamczika, pro kterého je mládežnický hokej jednou z největších priorit,“ uvedl v tiskové zprávě šéf rozvoje mládeže Pavel Geffert.
„To, že se to povedlo, je jeho velká zásluha, která umožní českému mládežnickému hokeji držet krok s těmi nejvyspělejšími zeměmi,“ věří Geffert.
Identický systém už v Česku fungoval mezi lety 2009 a 2018. „Inspirovali jsme se v zahraničí i v naší historii. Tehdy řada klubů dobrovolně vytvořila B-tým v U16. To se od současné varianty zásadně neliší,“ vysvětluje Geffert.
Původní a nová věková struktura soutěží v českém hokeji.
Znovuzavedení šestnáctky by podle svazu mělo pomoct hráčům, kteří se první rok v dorostu nedokážou prosadit. „Často odcházejí na hostování nebo mají střídavý start do nižší soutěže, ale ve svém mateřském klubu víceméně nehrají,“ podotýká Geffert s tím, že skok do vyšší kategorie je pro mnohé příliš náročný.
Teď věří, že díky ročníku U16 se podaří motivovat více mladých u setrvání ve sportu. „Očekáváme, že v klubech, které dodávají hráče do nejmladších reprezentačních výběrů, se v systému každoročně udrží cca o 240 hráčů více,“ říká.
Pochopení však svazová novinka nenašla zdaleka u všech. Už minulý týden se proti možné změně ozvala APK. „Extraligové kluby zaujaly jednomyslné stanovisko, že restrukturalizaci mládežnických soutěží spočívající ve zřízení nové kategorie U16 od sezony 2026/2027 nepodpoří, protože ji nepovažují za účelnou a smysluplnou, a to hned z několika hledisek,“ uvedla asociace v prohlášení.
„Předně tato kategorie nemá potenciál vyřešit dlouhodobý problém s odchodem hráčů do zahraničí, který sami z vlastní zkušenosti vidíme často jako předčasný. Je pak namístě zmínit, že zřízení nové kategorie by při zachování stávajících kategorií pro kluby na všech úrovních znamenalo neúměrné navýšení organizační a ekonomické zátěže ,a přiznat si, že s ohledem na počty hráčů v nižších kategoriích pro kategorii další neexistuje dostatečná šířka základny,“ upozorňoval prezident APK Jan Tůma.
Podle extraligových klubů je dalším rizikem i přílišné rozmělnění kvality. „Cílem práce s mládeží přitom podle nás jednoznačně musí být naopak zvyšování sportovní úrovně a výchova mladých hráčů pro profesionální hokej a reprezentace,“ pokračoval Tůma.
Vedení nejvyšší soutěže každopádně v diskuzích se svazem neuspělo, a tak kluby budou muset od přespříští sezony zajistit zavedení mládežnického výběru do 16 let. „Záleží na tom, kdo co chce vidět,“ podotýkal šéf mládeže Geffert. „Kdo změnu nechce, vidí negativa a je přesvědčen, že se nic nezmění. Kdo změnu chce, tak vidí pozitiva a věří, že to našemu hokeji prospěje. My jsme přesvědčeni, že navrhovaná změna žádná negativa nepřináší,“ doplnil Geffert.
