Článek
Před rokem jste říkal, že vás čeká poslední sezona za Kladno, nakonec pokračujete. Přichází poslední ročník teď?
Asi jsem tehdy lhal, protože to poslední nebyla. Zatím jsem odehrál dva zápasy a nevím, o kolik odehraju víc. Abych to popsal - mně nevadí tréninky, já mám hokej pořád rád. Rád se zlepšuju, rád přicházím na věci, které mě můžou posunout dál. Už jenom to, že to může být inspirací pro ostatní lidi. V jakémkoliv oboru, nejen ve sportu. A snažím se přijít na něco, co vám dá výhodu uspět. Ale regenerace, tréninky, cestování i příprava na zápas sežerou hrozně moc času, na to že pak odehrajete 10 minut. To, když se na to člověk dívá rozumně a spočítá si to, tak to moc dobře nevychází. Takže jdu den ode dne.
A jak jste se aktuálně na ledě cítil?
Tam ani nejde o to, jak jsem se cítil. Já jsem měl zdravotní problémy, měl jsem problémy se zády a nechal jsem si ostříknout nerv, abych byl schopný bez bolesti nějak trénovat. Pak jsem se ještě zranil. Taky jsem zhubnul, takže nemám takovou sílu. Ale uvidím, kolik budu mít času, jestli se vrátím do nějaké optimální formy, abych pomohl mužstvu. Beru to den po dni, může se stát, že jeden den přijdu a řeknu: Konec! A je to dost pravděpodobné.
I ve své knize prozrazujete recept na dlouhověkost. Jaký je?
Hlavně to musíte milovat. Jakoukoliv práci musíte dělat s láskou. Potom už se to nenazývá oběť, ale prostě vy to děláte s radostí. Člověk, který nemiluje věc, kterou dělá nebo svou práci, tak to samozřejmě nazývá, že on tomu obětuje čas. Ale pokud něco milujete, tak tam oběť není a máte důvod ráno vstát, a těšit se na to, že budete dneska nebo zítra lepší, než jste byl včera. To je celý smysl života, abyste měl důvod vstát. Někdo má práci, někdo má koníček, někdo má děti a každý si musí najít nějakou motivaci v životě, aby byl šťastný. A když já mám hokej a není důvod to měnit, tak proč ne? Kdybych měl děti, tak asi teď mluvím jinak. Ale dokud nebudou, mohu mluvit takto. Nebo se třeba objeví v mém životě něco, co mi bude dávat daleko větší radost, než je hokej.
Jaromír Jágr pokřtil svou knihu JÁ68.
Už nejste většinový majitel Kladna. Spadl z vás tlak manažera?
Dálo by se tak říct. Upřímně, pokud sledujete, kam se vyšplhaly platy hokejistů - já jim to nezávidím, já jim to přeju, protože když vám to někdo dá, proč se to nevzít -, ale prostě já už bych to nedal. Tomáš Drastil je záchrana pro Kladno. Je to jako s tou knížkou, kterou jsme psali třináct let. Všechno má svůj čas a Tomáš Drastil se objevil ve správný čas. Věřím tomu, že on je do toho nadšený a chce mít s Kladnem úspěch. Věřím, že udělá všechno pro to. Já budu jenom malou součástí toho.
Dal jste si jako hráč nějaký cíl do této sezony?
Ne, vůbec žádný. Jak jsem dostal otázku, jestli se mi ulevilo… Ano, ulevilo, protože už nemusím řešit to, že musím být někde se sponzory. Nemusím řešit rozpočet a co bude další rok. Nemusím řešit, jestli ten hráč na to má, nebo ne, jestli si ho finančně můžeme dovolit. Mohu se soustředit jenom na hokej. A to je asi největší úleva, že nemusím řešit věci okolo. Na druhé straně už jsou to tři roky, co umřel můj otec a máme rodinné firmy, takže ono něco odešlo a něco zase přešlo.
Kladno prošlo před sezonou velkou obměnou, objevilo se postupně 17 nových hráčů. Jak jste to vnímal?
Není to jednoduché pro hráče, trenéry i pro vedení. Ale lidé, kteří vybírají tým, se tak rozhodli. Na jednu stranu to dává smysl, možná z toho pohledu, že hráči, kteří tam byli, měli takovou prohrávačskou mentalitu. Ale já myslím si, že na to, jaký byl rozpočet, jsme odevzdávali velice dobré výkony. Ale teď je to jiné Kladno a vzalo nám to minimálně deset zápasů, aby se to dalo tím správným směrem. Teď už je to tam, kde to má být.
