Jsem vděčný za roli, kterou v Olomouci mám, pochvaluje si v Třinci nechtěný Čacho

Nevím. Některé byly šťastné, odrazy. Mám to tak ale celou moji dosavadní kariéru. Snažím se prostě dělat, co po mně trenéři vyžadují a jde to s tím ruku v ruce.

Vždycky jsem plnil roli čtvrtého, defenzivního centra. Byl jsem nasazovaný do obranného pásma na všechna vhazování. Má lajna měla čistě bránit. Tady je systém založený na tom, že první dvě pětky, já jsem ve druhé, jsou ofenzivnější. Trochu mi trvalo si na to zvyknout. Hraji sice i oslabení, ale mám za úkol sbírat také body.

První zápasy v extralize nebyly dobré, ač v přípravě mi to šlo. V ofenzívě jsem se trápil. S každým utkáním je to ale lepší. Pořád si s Kubou Navrátilem a Petrem Fridrichem, které mám na křídlech, na sebe zvykáme, ale chemie mezi nám funguje. Šance máme a už je i proměňujeme.

Já jsem přišel z Třince, kde toho cestování bylo až, až. Takže jsem na to zvyklý. Nic nového by to pro mě nebylo. Určitě je však lepší hrát doma. A zvláště tady v Olomouci. Každému týmu se tu hraje těžko a my se toho snažíme maximálně využít. Navíc nám to pomohlo také bodově, za což jsme rádi.

Určitě. I s ohledem na náš výkon, který byl dobrý. Na druhé straně, jsme vděční za každý bod. Snažíme se jich posbírat co nejvíce. Těch sedm je super. Nesmí nás to však uspokojit.

Jsem vděčný za šanci, roli, kterou jsem tady dostal. Hrávám mnohem více než v Třinci. Mám výrazně větší porci minut na ledě. Chci se za to odvděčit. Snažím se, jak můžu, dělám, co umím a myslím, že to zatím funguje oboustranně.

Všechno se seběhlo rychle. S přítelkyní čekáme dítě, a tak jsme nechtěli nikam daleko. Oba jsme z Trenčína. Tam jsem mohl také hrát. Preferoval jsem však českou extraligu, protože je kvalitní. Olomouc byla proto první volbou a nelituji.