Článek
12. kolo: Kometa - Liberec
„Nejsem kanonýr, zkouším střílet a jsem šťastný, že se tak daří. Vzalo mi trochu času se tu adaptovat, ale každým dnem je to lepší a lepší,“ rozpovídal se zkušený útočník, který dorazil do Brna ze švýcarského Klotenu.
Po svůj bok dostal centr druhé formace hvězdného forvarda Kristiána Pospíšila, s nímž se znal ještě před svým příchodem do Komety, když se potkávali ve finské lize jako soupeři.
„Psal mi předtím, než jsem přiletěl do Brna. Přivítal mě a dodal, že to bude zábava. Překvapilo mě to od něj a bylo to opravdu milé,“ poodkryl Leino.
A vyjádřil se taky ke vzájemné spolupráci na ledě.
„Je to velmi dobrý hráč, možná potřebujeme ještě víc času na sehrání, v naší souhře je ještě další potenciál. Dnes jsme hráli ok, ale můžeme být ještě lepší,“ podotkl třiatřicetiletý forvard.
Robert Leino z Brna (vpravo) se raduje z gólu. Vlevo Adam Zbořil z Brna.
S aklimatizací v Kometě pomáhal Leinovi jeho krajan Arttu Ilomäki, který v Brně kroutí druhý rok a hned loni s ním slavil titul.
„Celá rodina mi hodně moc pomohla. Jsou to naši sousedi a Arttu je taky skvělý a zábavný hráč,“ pověděl Leino.
V Brně stačil pochytit první česká slovíčka. O tom, že jeho příjmení má v češtině úsměvný význam, už ví ale dlouho.
„Když jsem hrál za finskou reprezentaci do osmnácti let na Memoriálu Ivana Hlinky nedaleko Brna (v Břeclavi - pozn.red.), tak mi jeden český hráč během zápasu vysvětlil, o co jde,“ usmál se Leino při vzpomínce na vrcholnou mládežnickou akci na jihu Moravy, na níž Finsko v roce 2010 skončilo předposlední sedmé.
Finsko pak Leino reprezentoval na mistrovství světa juniorů a až do sedmadvaceti nastupoval v domácí lize, než se vydal na pět roků do švédského Örebro, odkud loni zamířil do Švýcarska a teď si zvyká na českou soutěž.
„Extraliga je bojovnější soutěž, jsou tu vyšší hráči. A Brno má asi nejlepší fanoušky, jaké jsem zažil, i když i ti ve Švýcarsku byli hluční. Tady ta atmosféra je pro mě velmi speciální, zvlášť dnes, kdy skandovali moje jméno. Užívám si to,“ lebedil si Leino.
Pokud bude pokračovat ve svých výkonech, mohl by se stát podobným miláčkem brněnských tribun jako svého času jeho krajan, brankář Sasu Hovi, který bavil také svými děkovačkami, při nichž tančil na finskou polku.
„Znám jeho jméno, ale já na polku netancuju. Možná po pár pivech, ale já nejsem žádný pivař,“ usmál se Leino.
V Brně hodlá zažít týmový úspěch. „Přišel jsem sem vyhrát, ne sbírat góly,“ uzavřel rázně Leino, který dosud slavil mistrovský titul v roce 2019 ve Finsku s HPK.
