Článek
Mužstvo trčí u dna tabulky, jaký na vás po čtyřech odehraných zápasech udělalo dojem?
Pocit mám dobrý. Akorát musíme dodržovat určité věci, protože kvůli některým situacím nám utíkají zápasy. Bohužel nedáváme moc gólů, což nás trápí. Dva góly za utkání je málo, potřebujeme dát tři, čtyři... Šance přitom máme.
Ke všemu postrádáte opory. Vondrka marodí, Kousal byl vyřazen z týmu poté, co měl podle informací MfDnes za volantem při nedávné policejní kontrole pozitivní orientační test na drogy.
Doufám, že se situace kolem Kousyho vyřeší a vrátí se. Chybí nám. Je to první centr, pro mančaft fakt citelná ztráta.
V létě jste vyčkával na nabídky, nehrál jste, proč jste nakonec kývl Dynamu?
Zkraje jsme něco řešili něco v KHL, ale vyskytly se problémy. Víza a další věci... Ten klub se navíc vydal jiným směrem, tým se pozměnil. Jiná jednání se zase natahovala. S Pardubicemi byla nejrychlejší a nabídka nejkonkrétnější. Potěšilo mě, že přišla právě odsud. Vzal jsem ji hned. Chtěl jsem už hrát.
Ozvala se i Sparta?
Nedávno se o tom něco psalo. Pravda je někde uprostřed. Nechci to dál rozvíjet.
Navzdory šestileté odmlce jste v Pardubicích narazil na známé tváře. Tehdy chytal Dušan Salfický, jaký to je pocit vidět ho už v manažerské roli?
Zvláštní, ale on se nezměnil. Je stále super člověk, snaží se hokej dělat tak, aby všechno bylo na sto procent. Samozřejmě klub má nový název a logo, ale ostatní věci jsou celkem stejný. Znal jsem i některé kluky, kteří se starají o mužstvo. Dostal jsem od nich pár zpráv, že jsou rádi, že jsem přišel, což mě potěšilo.
V sezoně 2013/2014 s vámi nastupovali i současní hráči jako Poulíček nebo krajan Tybor. Mluvil jste s nimi, než jste Dynamu podepsal?
S Tybysem jsem se radil. Volal mi ten večer, kdy se angažmá řešilo. Možná mě i přesvědčil. S ním jsem si vždy dobře rozuměl, jsme velcí kamarádi i mimo hokej.
Měl jste delší herní výpadek, do jednoho utkání alespoň naskočil s mateřským Zvolenem, s nímž jste se připravoval. Do zápasu jste však zasáhnout původně nechtěl.
Je to tak. Já s nimi jenom trénoval a oni za mnou v den zápasu ráno přišli, jestli bych nešel hrát. Váhal jsem, pak mě na obědě přesvědčil trenér, takže jsem šel, ale bylo to narychlo, a takové divné. Ráno jsem měl posilovnu, trénink a nato zápas...
Za Pardubice jste si zatím připsal čtyři starty, v nichž jste jednou asistoval. Jak se cítíte na ledě?
Celkem už dobře. Přestávka byla opravdu dlouhá, vyjma utkání za Zvolen, trvala od konce února. Samozřejmě trénink je úplně něco jiného než utkání, ale každým zápasem se to zlepšovalo.
V obraně nastupujete s dalším ostříleným borcem Nakládalem, klape vám spolupráce?
Zatím celkem jo, musím zaklepat. Hraje se mi s ním dobře. Řekli jsme si věci, které od sebe vzájemně chceme. Stále všechno probíráme na střídačce. Měl jsem radost, že nás dali spolu do lajny. Byla pro mě výzva hrát s ním. Věřím, že mužstvu pomůžeme tam, kde má být.
Dynamu se v minulých sezonách nedařilo, dvakrát zachraňovalo extraligu až v baráži, přesto mělo stále plné tribuny. Moc vás štve, že si nemůžete před fanoušky zahrát?
Je to jediné minus. Když jsem sem před osmi lety přišel ze Slovenska, zažil jsem takovou kulisu vůbec poprvé. Skoro na každý zápas bylo vyprodáno a člověku se hraje úplně jinak. Fanoušci tu dokážou hráče nabudit. Když je zle, postrčí vás a vyhecují. V Pardubicích jsou šestým hráčem. Z lidí cítíte energii, která se nedá nahradit. Ale bohužel situace je taková, jaká je a my musíme být rádi, že aspoň hrajeme.
Ve městě jste sám?
Zatím ano. Já už prodělal covid, mám papíry a můžu pendlovat na Slovensko. Ale přítelkyně ne, řešíme testy, jak by to bylo... Jsem na hotelu. Neměl jsem ani čas bydlení řešit. Když jsem přijel, hned jsme vyrazili na zápas do Zlína, ob den se hraje a nechci běhat. Radši si oddechnu a až bude volněji, podívám se po nějakém bytě.
