Učil se od Jágra, teď finský tahoun otevírá oči spoluhráčům

Floridu coby kapitán dovedl ke dvěma Stanley Cupům v řadě. Ve velkou hvězdu NHL se ale vyprofiloval už v dobách, kdy Panthers strádali. Rostl jim ale velký talent, který se zdokonaloval po boku Jágra.

„Je to jeden z nejdůležitějších hráčů mojí kariéry. Když k nám přišel, posunulo to mou hru na úplně jinou úroveň,“ říkal v minulosti Barkov, který si s českým útočníkem zahrál v letech 2015 až 2017.

Od Jágra se přiučil zejména náročnému tréninku, o kterém kolují legendy. A také Barkov se vždy snaží makat více než ostatní.

„Už dřív jsem o něm slyšel různé historky. A jsou pravdivé. Vždycky jsem se považoval za opravdu poctivě trénujícího hráče. Nikdy předtím jsem neměl pocit, že by některý spoluhráč dělal očividně víc než já, ale teď mi Sasha otevřel oči,“ cituje Rätyho finský server Ilta-Sanomat.

Obdivují ho i další parťáci z reprezentace. „I tady si ve volných dnech přidává extra práci v posilovně a celkově maká opravdu hodně. Neuvěřitelný sportovec a člověk,“ smekl před 30letým Barkovem útočník Janne Kuokkanen. „Viděl jsem spoustu skvělých hráčů, ale on byl ještě o úroveň výš než většina ostatních. Nejlepší hráč, se kterým jsem kdy byl v jednom týmu,“ prohlásil Saku Mäenalanen.

Podobně jako kdysi on okoukával metody od Jágra, se od něj inspirují mladší spoluhráči, třeba talentovaný Konsta Helenius. „Po zápase se Švýcarskem si ještě šel zacvičit do posilovny. Já tam jen ležel a Sasha se mě zeptal, jestli jako nebudu dělat vůbec nic. Tak jsem se zvedl a taky si šel trochu zacvičit,“ usmíval se o dekádu mladší Helenius.

Pro spoluhráče působí jako vzor, také proto nosí na dresu kapitánské céčko, ačkoliv nepatří k nejmluvnějším hráčům. „Jeho styl vedení je hlavně ukazovat příkladem, jak se věci mají dělat. Je to skvělý člověk, opravdu pokorný a milý ke každému. Týmový hráč,“ chválil Hannes Björninen. „Asi není nejukecanější kapitán, ale když je potřeba, umí tým pořádně nabudit,“ souhlasil Mäenalanen.

Barkov, který chodí s českou tenistkou Marií Bouzkovou, měl k hokeji odmala blízko. Jeho otcem je bývalý ruský reprezentant Alexandr Barkov, jenž ve druhé polovině kariéry zakotvil v Tampere, kde se nynější tahoun reprezentace narodil. Odchovanec Tappary má dvojí občanství, vždy ale hrál za Finsko. Na zlato z velké akce zatím čeká, i kvůli úspěchům Floridy nepřijel na mistrovství světa už deset let.

V Moskvě 2016 bral stříbro, nechyběl ani o rok dříve v Praze, kdy Finové vypadli ve čtvrtfinále s domácím Českem. Vítěznou trefu tehdy vstřelil jeho idol Jágr. Teď bude Barkov v Curychu jednou z hlavních překážek pro český tým.