Čeští beci v NHL jako nedostatkový artikl. Tři, čtyři roky a bude to zase lepší, věří Špaček

Když v sezoně 1998-99 do NHL vstoupil, zahrálo si v ní celkem 21 českých beků. V ročníku 2011-12, kdy zámoří opouštěl, jich pořád bylo 15. A teď? Na soupiskách 32 týmů soutěže jsou momentálně jen tři… Špaček je ale stejně optimista.

Olympijský vítěz z Nagana a trojnásobný mistr světa stihl v NHL za 13 sezon 880 zápasů a v roce 2006 mu s Edmontonem chyběla jediná výhra ke Stanley Cupu a členství v Triple Gold Clubu. Doby, kdy se v souvislosti s českými obránci používalo v zámoří slovíčko elitní, jsou teď ovšem pryč. Vždyť k součtu našich zadáků v NHL stačí už třetí sezonu po sobě prsty jedné ruky.

„Když jsem se ze zámoří vrátil domů a už jsem nechtěl hrát, tak jsem viděl, jak se tady trénuje. A Martinu Strakovi jsem v Plzni říkal, že bych se rád věnoval bekům. V Americe měli speciální kouče a přípravu jen pro obránce. Kdežto tady trénovali kluky hlavně útočníci. Mladí se pak neposouvali a tady nás svět přeskočil,“ všímal si Špaček, který nyní působí v Regionální plzeňské hokejové akademii.

„U každé kategorie se pak u nás zavedlo, že musí mít trenéra obránců. Nechci říct, že jsme s tím začali, ale přebrali to po nás jiní a začalo se to vyplácet. Po letech jsme získali medaile z mistrovství světa dvacítek a k tomu máme i hodně kluků, kteří se mohou posouvat dál,“ věří Špaček.

Počítá mezi ně také svého syna Davida, který se loni stal dokonce mistrem světa v seniorské kategorii. S managementem klubu Wild v NHL to ale nehnulo, dvaadvacetiletý talent pořád setrvává na farmě v Iowě, zatímco jeho jmenovec Jiříček by měl sezonu začít ve třetím obranném páru Minnesoty.

„Hlavní je, aby byl David zdravý a konečně tu šanci nakouknout do NHL dostal. Ale po pravdě v Minnesotě ji moc nevidím, když nahoře jsou teď čtyři praváci, a poslali ho zase na farmu. Když (Kirill) Kaprizov odmítl s Wild podepsat na 128 milionů, říkal jsem si, že třeba dojde k nějakému velkému trejdu, se kterým by se syn svezl. Kaprizov ale nakonec s Minnesotou uzavřel ještě o osm milionů vyšší kontrakt,“ povzdechl Špaček.

V AHL teď působí dost početná skupina mladých českých obránců, ze které by se mohli rekrutovat budoucí hráči NHL: Mikuláš Hovorka, Marek Alscher, Stanislav Svozil, Tomáš Hamara, Jakub Dvořák nebo Dominik Badinka.

„Myslím si, že tam máme dobré a pohyblivé beky, ke kterým počítám i (Tomáše) Cibulku z Budějovic, který v jednadvaceti hraje za nároďák,“ zmínil Špaček. „Za tři, čtyři roky bude situace lepší i v NHL.“ A roli v tom hraje i to, jak s nadějnými hráči pracují bývalí obránci Pavel Trnka ve Vítkovicích nebo Ladislav Šmíd v roli asistenta mládežnických reprezentačních výběrů.

Nadějné jsou i zámořské kroky devítky letošního draftu Radima Mrtky. „V Buffalu měl velmi dobrý kemp, ale potřebuje se rozehrát. On je to obrovský skok jít v osmnácti z juniorky mezi chlapy do AHL. Ale výhodou je, že v Rochesteru je jako asistent Venca Prospal, který na něj dohlédne.“

O pozici obránce se v současném hokeji často mluví jako o té nejsložitější. Mají být siloví a k tomu skvěle bruslit, ubránit nejlepší hráče, a ještě nebezpečně podpořit útok. „Pozice se teď spíš prolínají, všichni brání, všichni útočí,“ podotýká Špaček, který v NHL přesto rád sleduje spíš defenzivnější typy hráčů.

„Všichni chválí hlavně Calea Makara z Colorada nebo Rasmuse Dahlina z Buffala, který mi připadal dlouho dost laxní. Tím, jak sleduju Minnesotu, mám rád třeba zkušeného Zacha Bogosiana, který umí hodně přitvrdit, i když už nejsme v éře Scotta Stevense, tam šlo o zdraví.“

Pro reprezentační vrchol sezony má Špaček věrný svému naturelu každopádně optimistickou předpověď. I přesto, že je obrana považována za největší českou slabinu. „Fandím našemu mančaftu. Myslím si, že na olympiádě někoho z favoritů můžeme načapat.“