Článek
Už 15. listopadu rodák z Jihlavy oslaví 36. narozeniny a připouští, že souboje s mladšími soupeři jsou pro něj čím dál těžší. Přesto dokázal i v ázerbájdžánské metropoli uspět. První medaili z MS přitom získal už v roce 2011, kdy někteří jeho společníci z letošních stupňů vítězů ještě chodili do školy.
I když ve čtvrtfinále nejlepší judista české historie těsně nestačil na světovou jedničku a pozdějšího staronového šampiona Inala Tasojeva z Ruska, přes opravy došel ke kýžené medaili. Vydal se u toho na maximum. „Nastupoval jsem do zápasu o bronz s tím, že tam nechám úplně všecko, i kdyby mě to mělo stát nevím co,“ řekl Krpálek a těmito slovy přesně charakterizoval své nastavení absolutního profesionála.
Předvedenými výkony na tatami potěšil i dlouholetého trenéra Petra Lacinu. „Celý den byl Lukáš výborný. Dokázal vyhrát čtyři silově náročná utkání, v každém z nich se mu podařilo skórovat. Nesoustředil se jen na svoji doménu v podobě boje na zemi, ale dokonce i házel a pracoval i v únavě. Je z toho krásná medaile a vzhledem k jeho věku úžasný výkon,“ ocenil trenér.
Když připočteme bronz Renaty Zachové, poprvé od roku 1981 mají reprezentanti dvě medaile z MS. Krpálek mluví o velké motivaci i chuti pokračovat v práci a veřejně připouští, že chce vydržet u juda až do OH 2028 v Los Angeles, kde by se mohl už popáté představit pod pěti kruhy. Zatím trpělivě posouvá hranice toho, v jakém věku je možné v judu patřit k nejlepším.
