Článek
Milán (od našeho zpravodaje) - Před utkáním Trpišovský mluvil o tom, že je potřeba bořit hranice, že takový zápas je jen pro vyvolené a že hráči musejí v každém momentu vydat ze sebe to nejlepší. Nestalo se.
Šest let stará vzpomínka na remízovou bitvu s Interem ve stejné soutěži zůstala opravdu jen vzpomínkou. Slavia nebyla týmem, který v uplynulé sezoně udatně trápil a často přehrával Bilbao, Eintracht Frankfurt, Ajax nebo Lille.
Slavia nebyla sama sebou. Hrála pasivně a víceméně čekala, jestli přežije. Uškodila jí velká chyba brankáře Jindřicha Staňka před první brankou, jenže průběh utkání do té doby naznačoval, že gól domácích je jen otázkou času.
Ano, Inter je na vyšším levelu než Bilbao a spol. a potvrdil, že patří mezi top světové týmy. Hrál s lehkostí, ukázal sílu a kvalitu. Přesto by sešívaní měli mít strop výš. V nedávné nebo vousatější historii se ho dotýkali. Teď se k němu neblížili.
Chyběli sice lídři Tomáš Holeš, Igoh Ogbu nebo Jan Bořil. Ale v obraně hlavní problém jistě nebyl, ta byla přetížená. Červenobílí neukázali aktivitu, běžeckou sílu, fyzickou zdatnost. Neudrželi balon vepředu, nebyli pro soupeře nebezpeční.
Je to varování. Slavii čekají další silní protivníci a náročné zápasy. Český mistr se chtěl mezi evropskou honoraci dostat a měl pak celé léto na to, aby se na vystoupení v ní připravil. V dalších zápasech se bude muset prezentovat jinak, aby se vytoužená účast v Lize mistrů nestala trpkou poutí.
