GLOSA: Takového Vindahla na Letné potřebují

„Samozřejmě je nula pěkná, ale víc se soustředím na svůj výkon,“ prohlásil Vindahl po triumfu v hlavním polském městě.

Představení to z jeho strany bylo povedené. Hodné gólmana, který tým podrží v momentech, kdy se zas tolik nedaří. Řeč je o první půli, kdy byli domácí jasně nebezpečnější.

Vindahl se ukázal nejen u tutovky Wojciecha Urbaňského, ale podržel i v dalších důležitých momentech. Míče z něj na nepříjemném terénu nevypadávaly, nechyboval v rozehrávce. Působil klidně, jistě a sebevědomě, jak (minimálně) v této sezoně snad ještě ne.

Jméno dánského gólmana je často a právem předmětem debat napříč fanoušky, experty, novináři. Vindahla zkrátka často sráží nevyrovnanost výkonů a chyby, ať už přímo mezi třemi tyčemi, nebo s balonem na kopačkách. Inkasovaných branek, které nesou jeho větší či menší podpis, bychom za uplynulé měsíce našli dostatek.

Ve Spartě má neotřesitelnou pozici jedničky. Jasnou důvěru. Jakub Surovčík, se vším respektem k němu a jeho schopnostem, na svého kolegu netlačí z pozice dvojky tak, jak je tomu například u gólmanů ve Slavii nebo Plzni.

Zda je to dobře, nebo ne, si musí vyhodnotit primárně na Letné. Každý gólman je jiný. Někdo se cítí lépe ve více konkurenčním prostředí, někdo naopak právě s jednoznačnou důvěrou v zádech.

Klíčové je, aby na konci procesu byly, ideálně zápas co zápas, kvalitní výkony na hřišti. Aby brankář dokázal tým podržet, pokud se borcům v poli zrovna nedaří. Aby i cesta k dobrému výsledku byla podepřena nadstandardní prací muže s rukavicemi.

To přesně se stalo ve čtvrtek na Legii. A vlastně také při víkendové výhře 2:1 v Mladé Boleslavi. Trenér Brian Priske po obou duelech vytáhlého blonďáka právem chválil.

Takového Vindahla Sparta potřebuje. Konzistentně.