Článek
Což bylo v odvetě na horké, polské půdě naprosto evidentní. Nedá se říci, že by se Baník na soupeře špatně připravil. Naopak. Důkazy můžeme najít i v prvním poločase, který Ostrava sice vyhrála, ale s obrovskou dávkou kliky.
„Legia je silná na balonu,“ shodovali se snad všichni respondenti před utkáním. Proto bylo jasné, že čekat v bloku ve vlastním vápně by znamenalo postavit se zády ke zlodějovi, rozepnout kapsy a čekat, až vám vytáhne šrajtofli, mobilní telefon a klíče od bytu. Výprask, který dostalo na Spartě ve čtvrtek (pravda, o parník slabší) Aktobe, budiž důkazem. K postupu se nedá 90 minut proodkopávat.
Baník měl evidentně nacvičená presinková schémata, jimiž se snažil tradiční hru Legie kazit. Na papíře tušil, jak se snažit přerušit rozehrávku soupeře. Jenže proti stála větší kvalita. Mnohonásobný polský mistr. Který prostě napadání dokázal přelstít schopností precizně zakombinovat, šikovně si strčit míč okolo některého z ostravských fotbalistů. Dát přihrávce ideální váhu, aby mohla série pasů pokračovat.
Hapalova družina nadále ukazuje, že roste. Jasně to demonstrovala na domácí půdě v minulé sezoně, stejně tak i v domácím duelu s Legií. Její kouč Edward Iordanescu se může stokrát zaklínat tím, že i v daném mači „kontroloval jeho tým 80 procent duelu“. Baník ale klidně mohl zvítězit. Byl ale houževnatý a v jedné konfrontaci s celkem, který si může dovolit přivádět hráče s úplně jinou kvalitou i platovými možnostmi, obstál.
V té druhé už méně. Což je vzhledem k okolnostem (tři marodi na postu po Ewertonovi, pekelné domácí prostředí Legie…) naprosto logické.
Teď je třeba se rychle sebrat, oklepat. Austria Vídeň, která na Baník čeká ve třetím předkole Konferenční ligy, je kvalitativně přeci jen o stupínek níž.
Pokud se český pohárový zástupce připraví podobně poctivě, rozhodně není bez šance. A může dokázat, že roste i dál.
