RAJNOCHŮV GLOSÁŘ: Nechutnost někdy vítězí nad fotbalovostí

Staré české přísloví zní: „účel světí prostředky“. V tomto duchu se neslo i uplynulé ligové kolo. Šlo o jakýsi souboj fotbalovosti s nechutností. Nechutnost, jak já ji ve fotbalovém slangu vnímám, se dá rozdělit na dva různé přístupy. První vnímám tak, že se soupeři dostanete pod kůži, a to především napadáním, soubojovostí a neustálým běháním. Krásným příkladem bylo Slovácko za Martina Svědíka, Slovácko za Jana Kameníka se tomu začíná postupně přibližovat.

Druhý přístup je odlišný, není tak úplně fair play. Hodně se v něm zdržuje, polehává, občas simuluje. Zápas Zlína v Karviné jsem neviděl, ale podle toho, jak duel hodnotil trenér Hyský, si myslím, že nějak takhle získali Ševci tři body. Ale nechci jim sahat do svědomí.

Je logické, že týmy, které jsou na tom kvalitativně hůře, potřebují proti silnějším najít recept na to, jak urvat body, a právě ona nechutnost je někdy jednou z variant.

Mač, který měl podle složení týmů předpoklad na to být krásnou podívanou, bylo střetnutí Olomouce s Libercem, bohužel ale opět došlo na válku, spoustu soubojů. Dost podobné to bylo na Julisce, Dukla urvala bod v duelu s pohárovým zástupcem - Baníkem - ale ani tady toho kromě soubojů nebylo moc k vidění. Ostatně složení většiny zápasů, kdy se střetl favorit s outsiderem, nenahrávalo tomu, že uvidíme otevřené zápasy.

Jablonec přivítal Hradec a tento duel trošku vystoupil z řady, dalo se na něj dívat. Votroci začali slibně, v Edenu urvali bod, ale od té doby jsou na nule. Asi přišlo lehké uspokojení, kluci si zřejmě mysleli, že to půjde samo, ale ono to tak není, přesně naopak. A nahodit ty motory znova není jen tak. Pak přijede parta kouče Horejše do Jablonce, ve druhé minutě prohrává, dostane brzkou červenou a je opět bez bodů. Ve finále Hradec podal lepší výkon v deseti, od toho se musí odrazit, začít opět od základů a makat.

Teď ho čeká derby s Pardubicemi, které musí zvládnout. Pro oba týmy je to zápas, díky kterému se můžou odrazit ode dna. Pardubice měly a nadále mají extrémně složitý los, sice jsou stále bez bodu, ale jejich hra jde postupně nahoru. Kouče Střihavky a jeho kluků je mi líto, protože takhle brutální rozjezd snad nepamatuji. Pokud bude v kolonce bodů svítit stále nula, tak se bude tlak stupňovat, důležité je, aby v Pardubicích nepropadali panice.

Se Spartou ale poslední tým tabulky odehrál slušný zápas. Bylo vidět, že rozdíl mezi oběma týmy je obrovský. Letenští se pod trenérem Priskem zvedají, najednou se klukům vrací sebevědomí a na výkonech to je znát.

Nejvýznamnější událostí víkendu je patrně vyloučení Tomáše Chorého. Nejsem v pozici, kdy bych měl někoho soudit, sám jsem taky několikrát uletěl, uletěl i Zidane ve finále MS. Fotbal je o emocích, Chorý je hodně emotivní. Omlouvat Tomáše určitě nechci, ale pranýřovat taky ne. Stalo se, Choras sám ví, co udělal.

Zkusím to přetočit trošku na sebe, protože si myslím, že to Tomáš bude vnímat dost podobně. Pro mě osobně bylo největším trestem vědomí toho, co jsem udělal. Pocit studu, že jsem udělal kravinu, kterou už nikdy nevrátím a teď za ní budu pykat. Dostanu trest, nebudu moct klukům pomoct, ale to je spíše druhořadé. Tomáš se ihned omluvil, sám si asi uvědomuje, že udělal hloupost, nikdy to nevrátí. Tomáš si to vyžere a věřím, že se z toho poučí a už se nikdy podobného blikance nedopustí.

Nechtěl bych zapomenout ani na Pavla Šulce, který se konečně dočkal vytouženého přestupu. Lyon je pro něj fantastická adresa, budu mu držet palce. Musím Pavla ocenit za jeho chování, jeho odchod se táhnul, na jeho výkonech to ale nebylo znát. Makal, dřel a Plzeň táhnul, takhle by to mělo vypadat, skvělý příklad pro ostatní.

Viktorku už dnes čeká první náročná zkouška bez Pavla Šulce, v rámci třetího předkola Ligy mistrů se představí na půdě Rangers, kteří nemají u nás nejlepší pověst. Pevně věřím, že si Plzeň přiveze dobrý výsledek a postoupí, stejně jako Sparta s Baníkem. Všem klubům držím pěsti, protože čím více týmů v Evropě, tím lépe pro náš fotbal.