Článek
Do té doby měl Iversen na olympiádě za sebou pouze sprint a s dalším startem už nepočítal, nominace na závěrečnou padesátku byla totiž kompletní bez jeho jména. Tehdy šestadvacetiletý Nor tak měl téměř sbaleno a chystal se domů. Rozhodl se proto pořádně oslavit konec olympijského dobrodružství.
Jenže ráno přišlo překvapení. Z padesátikilometrového závodu se odhlásil Johannes Hoesflot Klaebo, který byl po čtyřech startech dle jeho slov psychicky vyčerpaný. A trenéři chtěli uvolněné místo nabídnout právě Iversenovi.
Když však zaklepali na jeho dveře, našli ho podle nově vydané knihy o norské reprezentaci stále oblečeného, s akreditací zavěšenou nakřivo a po pořádně prohýřené noci.
„Měl opravdu pořádnou kocovinu,“ prozradil deníku VG bývalý reprezentant Toenseth. „Tohle by se dnes už nestalo,“ doplnil jeho někdejší kolega Golberg.
Do olympijské padesátky zbývaly ještě dva dny, Iversen tedy dostal alespoň nějaký prostor na regeneraci. Nabídku přijal, a nakonec na královské disciplíně obsadil desáté místo.
„Byl jsem připravený v pátek odjet domů. Pak se ale plány změnily, takže se člověk prostě musí pokusit zmobilizovat,“ řekl tehdy Eurosportu. O divokých oslavách se však už nezmínil.
Historka zůstala utajená až do vydání knihy o dvaceti letech norské běžecké reprezentace, kterou spolu s Toensethem a Golbergem napsal lyžařský expert Petter Skinstad.
„Možná je to trochu tím, kde se to celé odehrálo. Média tam nebyla tak blízko. Na jiném místě by se to nejspíš provalilo,“ vysvětlil Toenseth.
Samotný Iversen se k nynějšímu odhalení nevyjádřil, podle VG však o zveřejnění příběhu ví.
