Článek
Poprvé jste hrál v Davis cupu za český tenisový tým jako týmová jednička. Když jste získal první bod, byla to velká úleva?
Všechno najednou. Cítil jsem radost, že to dobře dopadlo a úlevu, že jsem zvládl roli prvního hráče, protože ten by měl tým podržet a předvést maximum.
Úvod zápasu se vám ale nepodařil. V čem byl problém? Byl jste nervózní?
Trošku nervózní jsem byl, ale Haas vstoupil do utkání výborně, skoro nekazil a nedal mi moc šancí udělat brejk. Nechtěl jsem v úvodu riskovat. Spíše jsem se snažil do toho dostat. Možná jsem začal špatně, ale těžko říct, jestli to nebyl prospěšný úvod, když jsem se postupně zlepšil a zápas vyhrál.
Ve čtvrtém setu byl v tie-breaku stav 1:5. Nepřemýšlel jste nad tím, že je konec?
Naděje byla hodně malá. Zavřel jsem oči a říkal si, že to nějak dopadne. Ale současně jsem si myslel, že pokud existuje nějaká spravedlnost, tak to třeba vyjde. Na US Open při našem vzájemném zápase jsem vedl v tie-breaku 6:3 a prohrál jsem. Byla to odplata.
Z absolutní elity už jste porazil Nadala a Federera. Kam řadíte výhru nad Haasem?
Je to jiné než vítězství nad Federerem na olympijských hrách v Sydney nebo nad Nadalem v Cincinnatti na normálním turnaji. Tohle je pro tým. Člověk nehraje za sebe, ale za zemi, kde se narodil. Je to největší vítězství v kariéře.
V čem byl největší rozdíl v pátém setu, v němž jste rozhodl o výhře?
V tom, že Haas absolutně nemohl. Bylo to hodně o kondici. Začal dělat chyby, ani už tak dobře neservíroval.
