Článek
Boloňa (od našeho zpravodaje) - Po odstoupení světové jedničky Carlose Alcaraze šance českých tenistů výrazně narostly, což jejich kapitán nijak nemaskuje. Ve čtvrtek od 10 hodin by rád sledoval vítězné manévry.
Vypadá to, že všechno klape. Je to tak?
Zatím kluci bez problémů. Fakt hrají dobře, což je i příjemné překvapení, že jsou v pohodě. Kurt jim vyhovuje, odtrénovali všechno maximálně, co šlo. Možná bychom toho času na centru mohli mít víc, ale takový je formát a nejde to úplně nafouknout. Během středy se tam ještě dostaneme, ale neočekávám nějakou velkou změnu, že by to někomu nemělo sedět.
Jak jste reagoval, když přišla zpráva, že Alcaraz hrát nebude?
Carlos se rozhodl, že nebude součástí týmu, takže to bude obrovský rozdíl, to si nemá cenu nic nalhávat. Španělsko s ním a bez něj je velký rozdíl. Ale nedává nám to žádnou garanci toho, že by nám někdo už teď dal dva body, které potřebujeme. Ty musíme stejně udělat a já pevně věřím, že to kluci zvládnou.
Na jednu stranu vypadla největší hvězda turnaje, na druhou stranu mohou být Češi spokojenější. Co u vás převládá?
Ve mně spokojenost, protože já na rovinu nejsem fanoušek tohoto formátu. Jde to ruku v ruce s tím, že je tu dost omluvenek. Kdyby ta akce vypadala jinak, tak si myslím, že i Alcaraz by se na to mohl jinak dívat. To je můj pohled. Spíš to beru tak, že Španělsko je papírově určitě slabší tým a pro nás by to měla být výhoda.
Španělský kapitán David Ferrer mohl mít v týmu světovou čtrnáctku Davidoviche Fokinu, ale nevzal ho a pak s ním komunikoval přes média. Co jste na to říkal?
Komentovat něco, o čem nemám moc informací, mi asi nenáleží. On se po debatách takhle rozhodl. Pokud budu brát to, co jsem se dočetl, tak si myslím, že to za Davida bylo správné rozhodnutí, ale jen do toho momentu, než se Alcaraz odhlásil…
S čímž nejspíš mohl počítat.
To je přesně ono. Dneska už je David je v jiné pozici, nejen toho hráče, který za kariéru někdy dělal hodně rázná rozhodnutí. V této pozici na to člověk musí nahlížet jinak a tohle je pro něj taková malá lekce. Ve finále se ale to nejdůležitější stejně odehraje ve čtvrtek na kurtu. A všichni víme, kolikrát jsme hráli s papírově slabšími soupeři a pak jsme odcházeli po šesti, osmi hodinách každý den a měli jsme plné brýle toho, abychom zápas zvládli a vyhráli. To je zase ta krása toho tenisu.
Pomůže vašemu týmu, že si hráči před turnajem víc odpočinuli a nachystali se?
Podle toho, jak tréninky vypadají, bych se přikláněl k tomu, že v nich převládá chuť. Možná ty poslední týdny pro ně nebyly tak náročné. I když zase srovnávat, jestli někdo hraje, nebo se trápí se zraněním… těžko říct. Všichni vypadají dobře a svěže. Jak se to rozběhne, tak to bude fičák.
Vy jste u daviscupového družstva prvním rokem, minulý týden po 18 letech skončila kapitánská éra Petra Pály u ženského týmu v BJK Cupu. Co jste na ni říkal?
Geniální kariéra. Výsledky hovoří za všechno, ať už je to šest titulů, nebo i těch 18 let. To je něco neuvěřitelného, že se s tím dokázal vypořádat. Pořád viděl motivaci a hnalo ho to dál. Fakt klobouk dolů za to, co se Petrovi povedlo dokázat.
Vy si dokážete představit, že povedete tým tak dlouho?
Nebudu říkat, že nikdy, protože před pár lety bych si nedokázal představit, že tu před vámi budu stát v této roli, nebo aspoň ne za tak relativně krátkou dobu. Člověk nikdy neví. Možná když se pak hromadí úspěchy a je správná motivace, tak si myslím, že to může být jen ku prospěchu. Takže možná jo…
Vidíte teď cestu k Davis Cupu jako otevřenější?
Myslím, že najednou jsme se dostali do úplně jiné situace. Bez Carlose se to celé mění. Není se před čím schovávat. Další fakt je ten, že kluci si zažili situaci, kdy porazili extrémně silný tým v Americe. Takže ví, jak těžké zápasy zvládat. Zatím máme letos odškrtnuté všechno, co je k úspěchu potřeba. Kluci jsou zdraví, hrají dobře, neseme si na kurt úplně všechno, troufnu si říct, v maximální podobě. Teď se to hráči pokusí prodat a já jim v tom chci co nejvíc pomoct. Takže určitě to otevřené je, nebál bych se toho. Pokud chce člověk udělat velký výsledek a úspěch, tak o něm musí přemýšlet, musí ho mít v hlavě.
Uvolnila se ve vašem týmu atmosféra po Alcarazově odstoupení?
Ta byla dobrá už od začátku. Spíš to bylo jen trochu zamotané, protože nejdřív to vylétlo na sociálních sítích, pak se to objevilo v médiích. Když jsme se ptali rozhodčího, tak nám řekl, že nic neví. Takže jsme spíš tlumili emoce, ale já myslím, že kluci moc dobře vědí, že jim to nezaručuje vítězství. Je to jen informace, kterou nesmíme moc zveličovat.
Sám už máte nějakou představu, koho ve čtvrtek nasadíte do dvouher z tria Jiří Lehečka, Jakub Menšík, Tomáš Macháč?
Zatím opravdu ještě ne. Dávám si čas ze dne na den. Jak říkám celý rok, kluci jsou vyrovnaní, hrají dobře. Doufám, že vyberu správně.
Do pozice španělské jedničky se teď posunul Jaume Munar, 36. hráč světa. Máte ho naskautovaného?
Upřímně nemám, takže bych teď jen zbytečně vařil z vody. S Tomášem (Josefusem - koučem Menšíka) se k tomu nějakým stylem dostaneme. Já jsem ho po očku viděl, když hrál v Basileji. Je to snaživý kluk, který ti nedá nic zadarmo. V každé situaci tam nechá duši. Ale co se týče rychlejšího povrchu, mělo by to nahrávat spíš nám.
Se španělským kapitánem Ferrerem jste měl na okruhu bilanci 8:8. Jak na něj vzpomínáte ještě z hráčské kariéry?
Skvěle. David byl jeden z mých oblíbenců. Kdykoliv jsme přijeli na společný turnaj, tak jsme jeden druhého vyhledávali i na tréninky. Znám se s ním opravdu hodně dlouho. Myslím, že ta cesta, i když je o trochu starší (43), byla celkem dost podobná. Je docela příjemné, že teď budeme hrát další vzájemné zápasy, ale už tak, že my sedíme a kluci běhají.
