Článek
Paříž (od našeho zpravodaje) - Volba pořadatelů, kteří vytipovali nejatraktivnější zápas středečního programu, padla na Macháče ve druhé rundě proti německému olympijskému vítězi z Tokia a předloňskému finalistovi antukového grandslamu. Český hračička je považován za jednoho z nejzábavnějších tenistů na okruhu, čekaly se spektakulární výjevy, ale nakonec byli trochu zklamaní diváci i sám aktér.
„Už před turnajem jsem nebyl stoprocentně zdravý. Trénoval jsem s bolestí, ale dalo se to zvládat. Jenže v závěru zápasu (prvního kola) s Bergsem to nebylo ideální. Myslel jsem si, že mi pomůžou dva dny volna, ale když vás bolí pata a je tam zánět, tak čím víc na to člověk šlape a snaží se podat výkon, tím horší to je,“ povzdechl si Macháč.
„Jsem ale rád, že jsem zápas dohrál a nevrátil se ke starým zvykům, že bych vzdal. Aspoň jsem něco předvedl. Nechci tvrdit, že bych měl šanci, Saša hrál výborně. S tím, co jsem kvůli zdravotnímu stavu mohl předvádět, to bylo hodně těžké,“ tvrdil poražený.
Problémy s patou už ho provázely v Monte Carlu, v Madridu i v Římě. „S lehkou bolestí, ale pořád hratelné. Nevynechával jsem ani tréninky. Jenže v závěru zápasu s Bergsem jsem udělal protipohyb a od té chvíle jsem cítil, že je to špatné. Další den to bolelo strašně, ten následující to bylo lepší. Ale proti Zverevovi nastala úplně stejná situace, jen mnohem dřív v zápase. Stejný pohyb a velká bolest. Bohužel jsem si zápas nemohl užít, jak bych chtěl,“ tvrdila trojka českého singlového žebříčku.
Před pár měsíci by se asi vůbec nerozpakoval a utkání skrečoval. Na kurtu Philippa Chatriera ale na Macháče dýchnul genius loci a možná i aura čtrnáctinásobného šampiona Roland Garros Rafaela Nadala, který tu hrál až do roztrhání těla. Diváci si zaplatili, tak mají právo něco vidět. To bylo Španělovo heslo.
„Když tam člověk vidí Nadalovy stopy a uvědomí si, co dokázal, říká si, že je škoda, že vám zdraví nedovolí podat maximum. Když mi diváci tleskali, byl to strašně příjemný pocit, ale zároveň člověku bylo skoro do breku, že si takový moment nemůže užít stoprocentně,“ litoval historicky první Čech na pařížském night session, které se hraje od roku 2021.
„Pro moji hlavu je ale pořád těžké přijmout, že nemůžu podat stoprocentní výkon. Když mě něco bolí, mám strach, aby se to nezhoršilo natolik, že bych pak měl třeba půl roku pauzu. Hlava člověku našeptává, aby to vzdal. Dřív jsem vůbec nepřemýšlel nad diváky, kteří si koupí lístek. Viděl jsem jen sebe. Teď jsem rád, že jsem na tom zapracoval a dokázal jsem zápas dohrát. Fanoušci ocenili, že jsem to nevzdal, i když bylo vidět, že nemůžu běhat ani hrát naplno,“ popsal Macháč svoje rozpoložení.
„Dřív jsem se na to nahlížel sobecky – moje zdraví, moje rozhodnutí, můj tenis. Nebral jsem ohled na ostatní. Teď se snažím přemýšlet i nad tím, že se na mě přišli podívat diváci a chtějí něco vidět. Možná by pro moje zdraví bylo lepší zápas skrečovat, ale aspoň jsem odehrál další hodinu a lidi viděli nějaký boj. I to se ve sportu cení.“
Ve středu krátce před půlnocí Macháč ještě přemítal, zda naskočit do deblu s kámošem Matějem Vocelem. „Musím zjistit, co přesně s nohou je. Bolí to hodně a pokud by hrozilo, že si zničím zbytek sezony, tak by nedávalo smysl riskovat. Kdybych měl hrát s někým jiným, asi už o startu ani nepřemýšlím. Takhle ještě uvidíme.“
Ve čtvrtek dopoledne Macháč s Vocelem v denním programu stále figurovali. Mají nastoupit ve třetím zápase na kurtu č. 9 proti francouzskému páru Doumbia, Reboul.
