Raketa v mrazáku i ledové obklady. Roland Garros zasáhla největší vlna veder od roku 1891

„Působilo to trochu jako úpal. Něco podobného jsem zažil před několika lety ve Washingtonu, kdy jsem musel ve třetím setu vzdát. Bylo to jedinkrát, kdy jsem měl stejný pocit jako dnes: chvílemi se mi opravdu motala hlava, byl jsem úplně vyčerpaný a chodil jsem skoro jako zombie,“ popsal podle deníku Bild své pocity během horkého dne Nor Casper Ruud.

Pondělní zápas proti Rusovi Romanu Safiullinovi ale nakonec zvládl. „Naštěstí jsem vedl 2:1 na sety, takže jsem mohl ve čtvrtém setu trochu ubrat intenzitu, snížit tep i tělesnou teplotu a zjistit, jestli mi do pátého setu zbyde nějaká energie. Naštěstí to nakonec vyšlo,“ vysvětlil, proč ve čtvrtém setu schytal za 20 minut kanára. Celkově ale vyhrál 6:2, 7:6 (7:5), 5:7, 0:6, 6:2.

Že jsou současné teploty mimořádné, potvrzuje také meteorologická služba Kachelmann. Podle ní jde o první květnovou vlnu veder od začátku meteorologických záznamů. Tedy od roku 1855.

Nejhorší situace je samozřejmě po poledni. „Podmínky byly velmi těžké. Říkala jsem si, že musím hodně pít a doufala jsem, že nebudu ta, která zkolabuje,“ popsala své zkušenosti se zápasem v tuto dobu Němka Eva Lysová.

„Všechno, co vypijete, zase vypotíte. Když běháte ze strany na stranu, potíte se šíleně, raketa vám klouže z ruky, není to jednoduché. Obecně s vedrem problém nemám, dokud není tak extrémní jako v posledních dnech. Musíte si neuvěřitelně hlídat stravu, pitný režim a příjem soli a elektrolytů,“ dodala s tím, že na podobné podmínky je potřeba se připravit několik dní dopředu.

Problém s klouzajícími raketami originálně vyřešila obhájkyně titulu Američanka Gauffová. Během zápasu si je dávala do mrazáku, který mají hráčky k dispozici a kde je normálně jen voda a ledové obklady.

„Nepamatuji si, kdy bylo naposledy takové vedro. Už během zápasu bylo vidět, jak naše výkony kolísají. Můžete se najednou zvednout z lavičky a zjistit, že ztrácíte koncentraci. To k tomu prostě patří,“ řekla Australanka Darja Kasatkinová.

Vysoké teploty mají vliv i na samotnou hru. „Když jsme sem přijeli, bylo kolem 16 stupňů a míček byl extrémně těžký. Mohli jste do něj dát celou váhu těla i všechnu sílu a pořád jste měli pocit kontroly. Teď potřebujete mnohem větší cit a nesmíte příliš riskovat. Navíc je snazší hrát vysoké míče se spinem. Míček po odskoku zrychluje, což je podle mě výhoda. Nejdřív ho ale musíte zvládnout kontrolovat, protože ve vzduchu letí rychleji a snadněji ho pošlete do autu,“ vysvětlila rozdílné chování míčků Polka Iga Šwiateková.

Ne všem ale vysoké teploty vadí. „Miluju vedro. Osmnáct stupňů nebo méně není nic pro mě. Ale při současných teplotách nemám žádný problém. Mému stylu hry to vyhovuje,“ řekl Němec Alexander Zverev. To nejsou dobré zprávy pro jeho dalšího soupeře Tomáše Macháče.