Článek
Paříž (od našeho zpravodaje) - „Je to tenis a v tenise je hratelné všechno,“ nedivil se 31letý Pavlásek. „Před měsícem v Barceloně jsme s nimi prohráli 10:12 v super tie breaku. Věděli jsme, že máme s Páťou level na to takové zápasy vyhrávat.“
Když před dvěma měsíci oznámili začátek spolupráce, byli mnozí tenisoví fanoušci zaskočeni. Vždyť v únoru v Jihlavě absolvoval Rikl svůj daviscupový debut po boku Petra Nouzy. A kapitán Tomáš Berdych dával dvojici, kterou tvořili ranař (Nouza) a šikula na síti (Rikl), velkou budoucnost v týmové soutěži. Ale zůstalo jen u jednoho společného utkání proti Švédsku. Rozchod ve zlém?
„Jsme v pohodě. Já určitě jo. A myslím, že i Petr,“ odmítal nějakou antipatii 27letý Rikl. „S Adamem jsme se o spolupráci bavili už dřív. Když přišla správná chvíle, tak jsme se rozhodli,“ vyprávěl.
O postup mezi osm nejlepších párů antukového grandslamu si teď s Pavláskem ale zahraje právě proti bývalému parťákovi Nouzovi, který nastupuje s Rakušanem Oberleitnerem.
„Je skvělý, že si to rozdáme už takhle daleko v turnaji, oba jsme tady taky něco uhráli. Pořád jde samozřejmě o hodně, ale máme nějaký výsledek v zádech. Ať vyhraje ten lepší. Ale beru to jako každý jiný zápas, ne že bych z něj byl nervózní,“ vyprávěl Rikl.
To Pavlásek má se zápasy proti bývalým spoluhráčům už bohaté zkušenosti. „S (Uruguaycem) Beharem se mi to stalo snad osmkrát za rok a půl. Může tam být trošku napětí, ale člověk to nesmí brát v potaz a koukat se na to, jestli tam stojí Karel, Franta nebo Pepa. Musíte se soustředit na svůj výkon a doufat ve své schopnosti,“ tvrdil Pavlásek. „Osmifinále je lepší než první kolo, ale ještě to není mezník. Doufám, že dojdeme dál a dál.“
A třeba i k pozvánce na zářijovou daviscupovou kvalifikaci proti USA v O2 areně. „Pro mě je Davis Cup velká motivace, dělám pro to maximum. Baví mě reprezentovat,“ přikývl Rikl. V tom je stejný jako Pavlásek: „Davis Cupy nebo olympiády, to se nepoštěstí každému. Je čest hrát za svůj stát.“
Dost lidí jejich kooperaci na kurtu velké šance nedávalo. Soudili, že typově podobní hráči si polezou do zelí. Zatím je ale všechno jinak. „Základ je věřit. Oba věříme tomu, že to může být dobrý. S předchozím parťákem (Australanem Smithem) jsem v to úplně nevěřil, ale s Páťou mi přišlo, že naše hry i povahy můžou zapadnout do puzzle,“ tvrdil Pavlásek.
„Máme podobný styl, nevěděli jsme, jestli to bude fungovat. Ale člověk to musí zkusit, aby to zjistil,“ pousmál se Rikl. „Chemie v deblu se někdy ozve úplně sama. Občas do toho vletíte od prvního turnaje a automaticky víte, co druhý dělá. Je to přirozené. Mezi námi to zaklaplo hned na prvním tréninku. A taky se okamžitě povedly turnaje v Barceloně a v Bukurešti,“ souhlasil Pavlásek.
A tak je teď úplně jedno, že se v jednom páru sešli sparťan se slávistou. „Hele, my jsme mistři, oni jsou druzí. Dokud budeme před nimi, tak s tím nemám problém. Naštěstí Páťa není žádný hooligan, který by to prožíval. To by pak mezi námi byla bariéra,“ vyhlásil Pavlásek. „Já fandím hezkému fotbalu,“ ozval se Rikl. „Tak ten na Spartě není…,“ slyšel od svého parťáka.
