Miami probudilo šelmu. Říkala jsem si, jestli tam ta lvice ještě je, usmívala se Kvitová

Čím si vysvětlujete, že to pro vás na amerických betonech dopadlo až tak dobře?

Ani Indian Wells, ani Miami nikdy nepatřily k mým nejoblíbenějším. Indian Wells teď ale bylo dobrou přípravou na Miami. Tie break, který jsem tam vyhrála s Pegulaovou, mi dal sebevědomí do dalších zápasů. Miami mi nesedělo kvůli dusnu a vedru, mému astmatu, které léčím od roku 2009, to nesvědčilo. Ale nějak jsem to urvala i tím, že jsem letos hrála hodně dvousetových utkání. Dobře se to sešlo, a fungoval mi servis.

Pomohla i spolupráce s kondičním koučem Zdeňkem Kompánkem?

Zdeněk je u nás nový. Docela dobré na čtvrtý turnaj, asi ho budeme brát všude. (smích) V Dubaji jsem se zranila a začali jsme spolu trénovat až v Indian Wells, dost času jsme trávili v posilovně. Ale v ruce to za ty roky pořád mám.

Hrál roli i povrch v Miami?

Obecně ty kurty byly rychlejší než v Indian Wells, i když ne nejrychlejší na tour. Míče létaly víc a líp, déle vydržely, holky měly míň času, když hrály proti mně. Jirka (Vaněk) se mě snažil namotivovat, že tam hraju dobře, protože jsem tam i v minulých letech měla nějaká čtvrtfinále. Pokud jsou výměny delší, nepřidá mi to psychicky, ale já byla tak nastavená, že od čtvrtfinále jsem neřešila, jak se cítím. Jestli při hře kašlu, nebo ne.

Dodal vám triumf chuť na další grandslam?

Jirka si dělal srandu, že bych měla mít aspoň jeden titul za sezonu, takže jsem v pohodě, mám splněno. Všechno navíc bude bonus. Teď přijde antuka, která je fyzicky náročná, hrají se na ní delší výměny. Ale nemám očekávání, že když jsem vyhrála tohle, že vyhraju i grandslam.

Při důležitých vítězných míčích jste si ale zakřičela jako v nejlepších letech.

Měla jsem období, kdy jsem si říkala, jestli tam ta lvice ještě je. Občas se objevila, pak se utlumila. Teď tam byla celý turnaj, stejně jako v Indian Wells. Nevadilo mi to, i když některé fotky vypadají strašně. (usmívá se)

Že se vracíte do top 10, jste věděla?

Řekli mi to před finále, že je šance. Nějakou dobu jsem tam nebyla. Je to další bonus k trofeji, ale na žebříček už strašně dlouho nekoukám. Ta čísla se budou zase měnit a jednou nebudou vůbec. Ale je to hezký.

Změnil titul v Miami nějakým způsobem vaše představy o konci kariéry?

Ani já sama nevím, co říct. Spíš to beru týden od týdne, měsíc za měsícem. Nevím, co se bude dít. Ale určitě se to včas dozvíte. Tahle trofej ale nezmění nic extra v mé hlavě. Uvidím, jak dlouho tělo vydrží a co zdraví.

Každopádně se třiceti tituly by už byla rozlučka lepší než s 29.

Ten počet je hezčí, to je pravda. Ještě v Dubaji jsme potkali Carolinu Wozniackou, která má 30 titulů a Jirka hned říkal, že mi na ni jeden chybí...