Článek
„Až to přijde, půjde to rychle,“ varoval Djokoviče z vlastní zkušenosti jeho bývalý kouč, americká legenda André Agassi ve vydařeném dokumentu Vlk v zimě. Grandslamový rekordman se s neskutečnou zatvrzelostí snaží oddálit konec kariéry, ale nedělní noc na Flushing Meadows mu připomněla, že tučná léta jsou pryč.
Vítěz 101 turnajů ATP vyhrál svůj poslední grandslam před třemi lety právě v New Yorku. Od té chvíle už ho Jannik Sinner a Carlos Alcaraz k dalšímu velkému titulu nepustili. Djokovič si tak hojil rány olympijským zlatem z Paříže, ale největší turnaje, ve kterých potřebuje k triumfu sedm výher, mu teď třetí rok v řadě zůstávají zapovězeny.
Když na konci května v brutálních pařížských vedrech zvracel během zápasu třetího kola s Brazilcem Joaem Fonsecou, byl to jen prolog smutných výjevů z newyorského centrkurtu Arthura Ashe. Djokovič nyní zvracel i do koše na ručníky, než jeho utrpení po 4 hodinách a 36 minutách skončilo. Poprvé od Australian Open 2006 se loučil s grandslamovým turnajem už po prvním zápase.
Během pěti setů s nezdolným Argentincem, který mimochodem na Roland Garros způsobil fyzický kolaps Jakubu Menšíkovi, působil Djokovič jako ve zvláštním transu. Zoufale lapal po dechu, bojoval s návaly nevolnosti, měl problémy s udržením rovnováhy a sužovaly ho křeče. Na konci zápasu byl už úplně vyždímaný. Moc smutný pohled.
Nešlo ale o náhlou indispozici. Před dvěma týdny v Cincinnati měl Djokovič obdobné problémy proti dalšímu argentinskému soupeři, kterého měl v klidu porazit. S Thiagem Agustínem Tirantem však padl 1:2 na sety.
„Být na kurtu byl strašný pocit. Je to něco, s čím se bohužel potýkám prakticky v každém zápase v tomto roce. Zvracení je vážný problém a pak se v podstatě začne hroutit celé tělo, dostaví se křeče a bolest. Nakonec mi vypověděla službu i záda, stejně jako rameno,“ smutnil Djokovič.
Pětadvacetiletý Navone své vítězství nad 5. hráčem světového žebříčku nijak přehnaně neslavil. Určitě věděl, že ještě loni by neměl pražádnou šanci, ale letos je to jiná písnička. Djokovič v tomto roce zvládl pouze 23 utkání a čím dál víc si bude muset připustit nevyhnutelné.
Bývalý český daviscupový reprezentant Lukáš Rosol popisoval, jak na sobě po třicítce každým dalším rokem cítil úbytek výkonnosti v desítkách procent. Bělehradský rodák jako fitness král ATP vypadal proti stárnutí dlouho imunní, jenže na US Open nejspíš nastal okamžik, kdy cítil, že závěrečný tanec je už hodně blízko.
Pro posledního aktivního hráče z velkého tria, v němž v počtu titulů přeskočil Rogera Federera (20) a Rafaela Nadala (22), to bude drtivé rozhodnutí. Jak ukázal čtyřdílný dokument Netflixu s názvem Rafa, je odcházení šampiona doslova očistcem, kterému se španělský fenomén snažil vzepřít takřka za cenu sebezničení.
Děti a manželka Djokovičovi naštěstí připomenou, že existuje i život po tenise. Už bez pohárů, rekordů a posedlosti dokázat ještě jednou, že stačí na mladší. Jenže právě s tím se bude srbský přeborník smiřovat asi ze všeho nejhůř. Konec ještě neohlásil, na US Open se mu ale bolestivě přiblížil. A jak varoval Agassi: „Až to přijde, půjde to rychle“.
