Článek
Diváci jsou letos v New Yorku urvaní ze řetězu víc, než je zdrávo. „Máme tady mimózní influencery, opilce, zhulence. Až sem jsme dospěli,“ napsal jeden z roztrpčených amerických fanoušků.
Souboj dvou nejlepších hráčů narozených v roce 2005 přitom nabídl skvělé momenty, třeba Menšíkových 23 es a celkem 55 vítězných úderů. Když se ale zápas přehoupnul přes půlnoc, začala teprve ta pravá divočina.
Už v předchozím průběhu utkání však 18. tenista světa musel snášet výpady a provokace některých diváků, kteří byli patrně pod vlivem návykových látek. Že se američtí fanoušci radovali po Menšíkových dvojchybách, bylo ještě to nejmenší. Pod kůži se čerstvě 21letému dlouhánovi snažila dostat hlavně skupinka sedící poblíž kurtu.
Menšík si šel stěžovat k umpiru už za stavu 2:2 ve čtvrté sadě, kdy čelil dvěma brejkbolům. Provokace ale neustaly ani pak, a když bylo skóre 3:4, 0:40, nechal český tenista největšího vyvrhele vyvést z hlediště, což část publika jen uvítala skandováním: „Vykopněte ho!“
Čtvrtou sadu už ale semifinalista letošního Roland Garros nezachránil. A nakonec patnáctému hráči ATP podlehl v pěti setech.
„Chci poděkovat všem přítomným, že zůstali i tak pozdě. Kdyby byl areál prázdný, opravdu si nejsem jistý, jestli bych tento zápas vyhrál. Jsem nesmírně vděčný všem, kteří tu byli,“ prohlásil vděčný Tien…
Zdaleka to ovšem nebyl první Menšíkův konflikt s diváky během profesionální kariéry. Už loni při zápase s Maďarem Fabianem Maroszanem v Římě musel okřiknout skupinu, která ho neustále z hlediště verbálně napadala. Na Roland Garros pak čelil nevoli francouzských příznivců.
„Už si ani nepamatuju, kdy fanoušci fandili mně. Ve světě je spousta diváků, kteří se přijdou dívat a je očividné, že mají vsazeno, asi nějaký velký balík…Vždy před prvním balonkem, nebo když jsem si nadhazoval, začali řvát: ‚double fault‘. Měli tam nějaké narážky na můj servis, na hru, na to, co dělám. Jestli půjdu k rozhodčím, tak mě prý vybučí, nebo řeknou, s čím mám problém. Občas vidím i fanoušky, kteří na mě ukazují vztyčený prostředníček,“ popisoval Menšík dění v Římě. „Člověk si už pak říká, že to nemá smysl řešit s rozhodčím a vyřešil jsem si to s tím člověkem sám. A vesměs to zabralo,“ líčil pak loni během French Open.
New York má už dlouhá desetiletí pověst nejdivočejšího pořadatelského města grandslamových turnajů. V Paříži a ve Wimbledonu podobné scény v takovém rozsahu nezažijete. V Melbourne jsou ale občas k vidění na nočních zápasech.
„Je to náročné. Když je to v rámci fair play, tak proč ne. Je to tenis, sport, lidé z toho mají zážitek, ale když tam jsou někteří, co dělají vše pro to, aby mě rozhodili, baví se se mnou na kurtu, to mi přijde za hranou. Těžko říct, co se s tím dá dělat. Na to nemám odpověď. Ale kdyby ATP nebo ITF něco vymysleli, tak bych byl jen pro,“ vykládal Menšík.
Za rok a čtvrt se toho ale evidentně moc nezměnilo.
