Článek
Dostál kvůli nachlazení v Brandenburgu podřídil vše pětisetmetrové trati, rozjížďku na kilometru záměrně vypustil. Do finále neolympijské trati prošel až na čas, jel tak z první dráhy. V závěru se opticky posouval vpřed, ale v úplném finiši na pět soupeřů v čele se suverénním Australanem Thomasem Greenem nestačil.
„Výkon byl poznamenaný tou rýmou. Už je to lepší, ale v takhle našlapané konkurenci je to těžké,“ vyprávěl huhňavým hlasem.
„Ke stupňům vítězů mi chyběl nějaký metr a půl, to věřím, že bych bez rýmy zvládnul. Šesté místo je směrem ke kvalifikaci do Los Angeles špatné, snad se bude škrtat a budu závodit lépe,“ narážel na nový kvalifikační systém na olympiádu, do něhož se započítává osm z deseti nejlepších výsledků.
Náladu mu opět přímo v dějišti Světového poháru zlepšoval syn Jonatán. „Dělám ten sport, abych vyhrával, nebo aspoň jezdil na medailových pozicích. Ale naučil jsem tu synáčka, aby mi dal pěstičku, po rozjetí na semifinále jsem ho přebaloval, je to hezké rozptýlení,“ usmíval se kajakář, jehož nyní čekají státnice na České zemědělské univerzitě.
Martin Fuksa po triumfu na olympijské trati C1 1000 m usedl do deblkanoe se svým bratrem, ve finále si o příčku proti Szegedu pohoršili. „Cíl je vždy dostat se do finále, každá předjetá loď je bonus. My jeli mezi dvěma extrémně rychlými posádkami z Východu a jakžtakž jsme drželi krok,“ hodnotil sedmou příčku necelé dvě sekundy za vítěznými Španěly.
„Ta jízda nám docela sedla. Za měsíc na mistrovství Evropy může startovat jen jedna loď za stát, tady měly tři země ve finále dvě, tak věříme v ještě lepší výsledek,“ říkal Petr Fuksa s výhledem na evropský šampionát v Portugalsku.
Po nepovedeném závodě v Szegedu, kde skončili až na chvostu finále C, se vrátili mezi elitu Špicar s Havlem. Úřadující vicemistři Evropy dojeli sedmí. „Ta finálová jízda byla hodně těžká. Jak foukalo proti, jelo se o deset sekund déle než normálně a síly už chyběly,“ přiznával Havel. Zvítězili Maďaři Levente Kurucz a Bence Fodor.
