Hlavní obsah

Přicházejí rafani! Jaké chystá šéf českého biatlonu změny?

Michal OsobaSport.czPrávo

Jsou to nejen pro Jiřího Hamzu zvláštní dva týdny v Novém Městě na Moravě. Stejně jako vloni Světový pohár bez diváků, za přísných protiepidemických opatření a neustálého testován. Z pohledu šéfa Českého biatlonu navíc Hamza zažil rozčarování po úvodních štafetách (10. místo mužů a 18. žen) i naději po vydařenějších individuálních výkonec, v čele se 6. příčkou Markéty Davidové ve stíhačce a individuálním vystoupením českých mladíků.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Předseda biatlonového svazu Jiří Hamza.

Článek

Jak specifické závody to byly z pohledu organizace? Ještě zvláštnější než vloni?

Pro mě určitě. Je to takové neosobní pro všechny, pro vás, pro nás, chybí mi ten elementární lidský kontakt. RKZ (republikový klasifikační závod) bych to nazval.

Co bylo nejnáročnější?

Asi to, že čísla u nás a v cizině ve spoustě mančaftů budila paniku a ani se nedivím. Nejhorší bylo přijmout ta opatření a vysvětlit místním, že jsou funkční, i když se nám to určitě nepovedlo ze sta procent a dojem, že biatlonová komunita přijela nakazit půlku města z některých lidí asi nevymýtíme. Jeli jsme testování na dvou vlnách v rámci bubliny, naše a u organizátorů, které dělala nemocnice v Novém Městě. Musím jim poděkovat, že ta součinnost s nimi byla úžasná.

S jakými opatřeními jste měli nejvíc vysvětlování?

Padli jsme od prvního dne do tvrdého lockdownu. Nemohlo za hranice města, těžko se vysvětlovalo místním, že jsme museli areál uzavřít, včetně cyklostezky, a já jim rozumím. Myslím, že spousta lidí byla naštvaných, ale my nemohli nic dělat. Doba je poznamenaná už tím, jak dlouho to všechno trvá, lidi jsou nervóznější, u spousty z nás už vystupují spíše ty negativní vlastnosti.

Po sportovní stránce jste měl pozitivnější dojmy?

Minulý čtvrtek jsme spadli na absolutní dno a musím říct, že jsem byl dost naštvaný po ženské štafetě. Seděli jsme asi do devíti hodin s Ondrou Rybářem sami v buňce, řešili jsme to zleva zprava. Myslím, že lepší podnět k zamyšlení jsme dostat nemohli. Ale z toho nejnižšího bodu, kde jsme byli minulý čtvrtek a pátek, jsme se uměli odrazit. Samozřejmě vedeme mraky debat s Ondrou Rybářem, Egilem Gjellandem, se všemi. Určitě se musejí některé věci změnit, neznamená to, že některé výsledky tady to překryjou. Ale je super tu vidět Karlose (Mikuláš Karlíka), máme tam mladého Jonáše Marečka, Tomáše Mikysku, u těch kluků myslím, že progres nastane. Pozitivní je, že budou pod tlakem i Adam Václavík a Tomáš Krupčík, protože je to fakt silná generace.

Jak byste charakterizoval úspěšného juniora Karlíka, který se v Novém Městě na Moravě blýskl v individuálních závodech?

Je to rafan. Je to vidět i na lyžích, moc se nemaže s tím životem. Ví, kde jsou jeho pozitivní i negativní stránky. To je i Mikyska, jsou živelní a je to vidět i v projevu na lyžích. Myslím, že přesně tyhle rafany potřebujeme. Už to bylo celé takové ospalé. Je strašně důležité vůči divákům, že to světlo na konci tunelu můžeme vidět.

Přesto mluvíte o změnách před olympijskou sezonou. Jaké máte na mysli?

Jde o zefektivnění, ne, že budeme odvolávat trenéry. Musíme posílit, kde nám teče do lodi. Chceme sehnat někoho na broušení lyží z ciziny, to nás hodně trápí. Dřív jsme mívali lyže výborné a průměrné a teď máme občas i dost podprůměrné. Také Egil tady musí být víc, na tom jsme shodli, že příprava musí být důslednější.

Jaké jsou varianty? Spojení ženského týmu s juniorkami, příprava v Norsku…

Úvahy vedeme i na ose, že to sloučíme celé, že by jezdila ženská i mužská reprezentace dohromady. Musíme si to probrat i se závodníky, studují školy… Něco se změnit musí, to cítíme všichni. Je potřeba dostat do toho daleko větší vnitřní náboj.

 
 
 
Zobrazit příspěvek na Instagramu
 
 
 

Příspěvek sdílený Sportcz (@sport.cz_ig)

Reklama

Související témata: