Strhující finiš štafety, Češi jeli nejlépe v sezoně. Horniga naštvala italská hvězda

Závodilo se před dvaceti tisíci diváky v krásném zimním počasí, pro Oberhof až nezvyklém, přesto se na střelnici hodně chybovalo, i v případě největších favoritů.

Však Francouzi i Norové obsadili první dvě místa i se dvěma trestnými koly, když se chybovalo zejména na zrádném stavu číslo jedna. „Tam se vítr točí od dřevěné nástěny, na téhle střelnici je to nebezpečné,“ poznamenal Hornig.

Češi těžili i z kvalitní přípravy lyží a přesné střelby, spolu s Estonci potřebovali nejméně náhradních nábojů, jen osm. Vylepšili tak sedmé a deváté místo z úvodních dvou štafet sezony.

„Krásný kolektivní výkon. Kdybychom chtěli být výš, museli by ti top favoriti ještě víc zaváhat,“ věděl trenér mužského týmu Michael Málek v rozhovoru pro ČT sport a naznačil, že se stejným kvartetem počítá i pro poslední předolympijský test v Ruhpoldingu.

„Musíme být spokojení, před námi byly jen top národy. Od všech kluků to byl dobrý výkon. Podmínky se zdály být lehké, ale nebyly, sám jsem se s nimi už při nástřelu pral,“ přiznával i finišman Hornig.

Mikyska startoval ve štafetě poprvé v sezoně a svoji roli zvládl výborně. Dobíjel jen jednou vestoje a předával jako čtvrtý, byť si ještě po sobotní stíhačce nebyl jistý, zda do závodu nastoupí.

„Bolela mě noha, ale štafetu zvládla, i když se za to ve třetím kole vzalo. Jsem spokojený, navíc myslím, že jsme měli možná nejlepší lyže ze všech,“ dočkal se týmový servis další pochvaly.

Druhý úsek byl mnohem divočejší. Zkušený Michal Krčmář vleže třikrát dobíjel, ale vyhnul se trestnému kolu na rozdíl třeba od pětinásobného mistra světa Emiliena Jacquelina z Francie, který musel na dvě trestná kola.

Po stojce čekala stejná porce metrů navíc Nora Johannese Daleho-Skjevdala, naopak Krčmář byl bezchybný a vytáhl se zpět mezi elitu do skupinky bojující o druhé místo. Na něm díky výbornému závěru i předával, necelých šest sekund od vedoucích Švýcarů.

„Ta trojka na ležce díky vývoji závodu nevadila, ale měl jsem tam hoňky, vůbec jsem neviděl, co se děje,“ přiznával Krčmář. „Naštěstí jsem se z toho vykroutil bez trestného kola. Pak už to bylo hop, nebo trop. Stojka na risk a poslední kolo, co tam zbylo,“ popisoval.

Mareček si vedl identicky jako Krčmář. Nervy na první položce, kde třikrát dobíjel, pak hladce zvládnutá druhá střelba a posun vpřed. Finišmana Horniga vyslal na závěrečný úsek v miniskupince bojující o páté až sedmé místo.

„Věděl jsem, že ležku jsem nedal, jak bych chtěl, a stojku musím zvládnout, proto jsem před ní trochu zvolnil a vyplatilo se,“ oddechl si Mareček.

Povzbuzený parádní sobotní stíhačkou, v níž zaznamenal druhý nejlepší výkon ze všech, si Hornig vedl výborně na střelnici, když potřeboval jediný náhradní náboj. Jenže zdatně si počínali i jeho největší soupeři v čele s lídrem Světového poháru Tommasem Giacomelem, a tak se ze šesté příčky výše už posunout nedokázal.

„Říkal jsem si, že mu v cíli půjdu vynadat. Kolikrát mi ve druhém kole šlápl na lyže, kopal do hůlek. Myslím, že to dělal záměrně, asi mě chtěl rozhodit před stojkou. Naštěstí se mu to nepovedlo, asi to dělat nemusel,“ nazlobil Horniga Ital.

O vítězství se bojovalo do posledních metrů mezi pěticí štafet, které se vešly do pěti a půl sekundy. Nejvíce sil měl Vetle Christiansen, jenž i potřetí v sezoně dovedl norskou štafetu do cíle jako první a jasným gestem věnoval vítězství do nebe zesnulému parťákovi Sivertu Guttormovi Bakkenovi.

V cíli se radoval s parťáky Isakem Freyem, Johannesem Dalem-Skjevdalem a Martinem Uldalem.