Článek
Všechny evropské ledovce, které v minulosti tvořily kostru lyžařské přípravy, letos jeden po druhém poprvé v historii zavřely letní provoz.
„Je smutné vidět ledovce, jak před vámi utíkají. A to si pamatuju, jak vypadaly třeba před deseti lety, šedesátiletí trenéři tu změnu vidí ještě mnohem větší,“ vypráví Jan Zabystřan, vítěz závodu Světového poháru v super-G z Val Gardeny.
Letní pauza evropských ledovců.
Pro reprezentanty tak zbývají dvě cesty, jak se dostat na sníh i mimo hlavní sezonu. Lyžařské haly, které svým profilem a délkou ale přijdou vhod jen vyznavačům točivých disciplín. A pro sjezdaře přesun na jižní polokouli, nejčastěji do Chile.
Esa jako Zabystřan či Ester Ledecká už jsou v Andách pravidelnými hosty, letos se na dlouhou cestu poprvé vydali i talentovaní junioři. Nebylo zbytí, ale ani dostatek financí ve svazové pokladně, aby celou přípravu mohli zaplatit.
„Když příprava v Chile stojí svaz tři miliony korun a máte v rozpočtu 800 tisíc, tak i když nám pomohli sponzoři, zbytek musíte chtít po závodnících,“ vysvětluje Martin Štěpán, předseda svazového úseku alpského lyžování.
„Osobní náklady si závodníci musejí platit sami ze svých rodinných nebo sponzorských zdrojů, jedná se o částku kolem 250 000 korun na osobu,“ vypočítává sportovní ředitel a šéftrenér českých alpských lyžařů Jan Fiedler.
Místo sněhu umělé povrchy?
„Ještě horší je situace v žákovských kategoriích a klubech. Lyžování se stává stále méně dostupné, ten trend je dramatický. I v Chile už jsou ty kapacity často obsazené. Bude nutné hledat i další možnosti, například svahy s umělým povrchem,“ odhaduje Fiedler další vývoj.
I v Česku je čím dál složitější sehnat svahy, jejichž aspoň část by se dala využít pro trénink. „Provozovatelé areálů potřebují sledovat své zájmy,“ vidí Fiedler.
Zatímco příprava zdražuje, nejen úsek alpského lyžování na svazu složitě lepí rozpočet. Částečně vlastní vinou, částečně kvůli plánům státu.
Vedení českého sjezdového lyžování. Vlevo předseda úseku Martin Štěpán, vedle něj sportovní ředitel Jan Fiedler.
Letošní Světový pohár žen ve slalomu a obřím slalomu ve Špindlerově Mlýně totiž skončil velkou ztrátou ve výši téměř 24 milionů korun. Předseda úseku alpského lyžování Ladislav Forejtek ve funkci skončil, nahradil ho dosavadní místopředseda Štěpán. A vyrovnat se s obřím mankem je jedním z hlavních úkolů.
„Nikomu nedlužíme, vše se zaplatilo. Ztrátu řešíme na úrovni svazu, aby neměla vliv na sportovní činnost,“ říká. Svaz zažádal Českou unii sportu o půjčku ve výši 30 milionů korun a ta byla schválena. Splácet ji bude čtyři roky.
Bilance SP ve Špindlerově Mlýně 2026.
„Samozřejmě v dlouhodobém horizontu ty peníze chybět budou, ale hospodaření úseku to významně neovlivní,“ věří Štěpán.
I s ohledem na finanční výsledky minulé akce ale svaz odmítl nabídku od Mezinárodní lyžařské federace na pořádání dalšího Světového poháru ve Špindlerově Mlýně v roce 2028. Další možnost může mít o dva roky později, pokud budou finanční vyhlídky lepší.
Stát pošle o 20 procent méně
Zatím to ale vypadá spíše opačně. „Na jednáních s Národní sportovní agenturou jsme byli upozorněni, že se předpokládá snížení příspěvku na svazovou činnost o dvacet procent. To by byla z pohledu financování svazu katastrofa,“ říká Štěpán, podle něhož by to u jeho úseku znamenalo ponížení rozpočtu z 35 na 28 milionů korun.
„Kde se dá škrtat? Jedině na sportu, jiné výdaje nemáme,“ říká Štěpán s tím, že reprezentace by se díky resortním střediskům a sponzorům ponížení prostředků dotknout nemělo.
„Krátkodobě svazy přežijí. Ale když se podíváte na reprezentanty, tak vyrostli i díky činnosti svazu a závodům v mladších kategoriích. Tak bychom si měli uvědomit, že za deset patnáct let tu ti sportovci nebudou. Tam nás to dožene,“ varuje předseda úseku.
Náklady na sezonu juniorského lyžaře.
