Článek
Šampionát se pomalu, ale jistě chýlí k závěru. Těšíte se, až horečné období opadne?
Těším se, až se po mistrovství konečně vyspím. V tomto ohledu to bylo vážně náročné, když nebyla práce, tak přišly společenské události. Denně jsem nenaspala víc jak pět šest hodin, jsem zvyklá spát o tři více.
Který okamžik mistrovství pro vás byl nejkritičtější?
Asi zahájení. Do čtyř odpoledne jsem v práci řešila spoustu problémů, na poslední chvíli se dodělávaly závěrečné přípravy. Pak jsem se musela v rychlosti připravit na večer, na každého se usmívat, přitom jsem ale byla hrozně unavená. To byl nejtěžší den, pak už všechno běželo.
Přemýšlela jste, co byste udělala jinak?
Napodruhé by všechno bylo jednodušší, při organizaci prvního šampionátu zkušenosti nejsou. Spousta věcí se vynořila na poslední chvíli a museli jsme je řešit. Celkově bych ale asi neudělala nic jinak.
A dílčí nedostatky?
Samozřejmě byly. Například na bezpečnost jsme kladli obrovský důraz a ukázalo se, že když se nejely top disciplíny, tak by stačila poloviční obsazenost.
Nechyběli pracovníci bezpečnosti při páteční štafetě mužů? Do areálu přišlo 37 tisíc diváků a s jejich odbavením u vstupů byly problémy...
K dispozici bylo dvanáct turniketů a dva přístupové koridory. Podle mě je problém v tom, že diváci chodí na závody půl hodin předem. Já jsem odjížděla z města hodinu a čtvrt před štafetou a Liberec byl ještě plný lidí, kteří teprve odcházeli na kyvadlovou dopravu. Turnikety mají určitou kapacitu a čtečky nestíhaly kontrolovat víc lístků.
V pátek se ale potížím nevyhnul ani Ještěd...
Byl to vrchol mistrovství. I kapacita přístupu na Ještěd je omezená. Tohle ale řeší manažer dopravy, ne já. Pro diváky by bylo lepší, kdyby mezi závody byla delší pauza a byl větší prostor pro přesun. Časy si ale diktuje mezinárodní vysílací unie a my do toho nemůžeme mluvit.
Můžete vyjmenovat vaše osobní plusy a mínusy mistrovství?
Po sportovní stránce mě potěšily všechny závody. Byly k vidění krásné závody, napínavé finiše, diváci mohli být spokojení. Jako bývalého sportovce mě zklamala páteční štafeta mužů, lidé se přišli podívat na velký úspěch českého lyžování. Po organizační stránce mě zatím nemělo co zklamat. Jak jsem již říkala, řešili jsme detaily a kdyby tady bylo mistrovství za čtyři roky znovu, tak jsme samozřejmě chytřejší.
Umíte si představit, že by Liberec kandidoval znovu?
Ne dřív, než v horizontu deseti let. Nyní kandidují velká a tradiční střediska, proti kterým neuspěl ani Oberstdorf. Rozhodnout se musí město Liberec a svaz lyžařů. Když už se to ale jednou povedlo a čeští závodníci budou dál ve světové špičce, tak proč ne. Areály tu jsou a mohou přivítat světové lyžaře znovu.
Chtěla byste být u toho?
Nevím, co bude za deset let. Ale zkušenosti, které člověk získá, nemůže vyčíst v knížkách. Kdyby se něco konalo, byla bych ráda u toho.
Vraťme se k šampionátu. Už víte, jak dopadne rozpočet mistrovství?
Musíme si ještě počkat. Veškeré plnění a platby od partnerů budou teprve docházet, to samé se týká vstupenek, které šly přes operátora Ticketpro. Vstupenky prodávaly i cestovní kanceláře. Uzavření bude trvat několik týdnů.
Ceny vstupenek byly trnem v oku mnoha fanoušků. Kdybyste nyní mohla rozhodnout, nasadila byste nižší cenu?
Dohadovala bych se maximálně o cenách na severskou kombinaci, o kterou není ani jinde ve světě takový zájem jako o skoky a běhy. Cenová hladina byla na úrovni Oberstdorfu před čtyřmi lety a já jsem pro, aby se tento světový trend držel. Jde o mistrovství světa, ne o okresní přebor. Když jsou lidé ochotní dát pět 500 korun za hokej a 1000 za atletiku, tak 250 za lyžování není špatná cena.
V průběhu šampionátu jste začali ke každému lístku do Vesce nabízet jeden navíc za korunu. Myslíte, že by na páteční štafetu mužů přišlo 37 tisíc diváků, kdyby akce neběžela?
Myslím, že ano. Lidé přišli na štafetu mužů, chtěli vidět boj o medaili. Hned v sobotu jsme se vrátili na nižší čísla z minulého týdne, i když akce 1+1 trvala dál. Mám zkušenost, že kdo chtěl, ten přijel. I při dvou nejsledovanějších závodech skokanů byly areály zaplněné, což dokázalo, že lidé jsou ochotni zaplatit i vyšší ceny.
Jak s blížícím se koncem šampionátu vnímáte přijetí MS u obyvatel Liberce? Mnoha lidem mistrovství stále vadí...
Dostala jsem za úkol zorganizovat mistrovství světa, nebylo prvořadým úkolem, aby se lidé v Liberci se šampionátem sžili. Jsem vděčná za to, že mnoho místních bylo nadšených a děkovalo nám. Samozřejmě, že spoustě se šampionát pod kůži nedostal, s tím já ale nemohu nic dělat. My jsme dělali mistrovství světa pro celý svět, ne jen pro Liberec.
Brány šampionátu se po nedělním běžeckém závodu uzavřou. Už víte, kudy povedou vaše další kroky?
Zítra večer chci odjet za dcerou, kterou jsem za ty dva týdny prakticky neviděla. V úterý se vrátíme všichni do práce, které je stále ještě dost. Co budu dělat poté, až šampionát definitivně uzavřeme, je otázka několika měsíců. A zatím na ni neumím odpovědět.
