Článek
Když srovnáte své nastavení před rokem a nyní, hodně se vám obrátil život?
Je pravda, že na takovou pozornost jsem nebyl zvyklý, teď se to nakupilo. Ale beru, že můžu někomu dělat radost tím, že mu dám podpis nebo se s ním vyfotím a můžu být inspirací, to mě těší.
Před olympijskou sezonou šly stranou kolečkové brusle, na nichž jste závodnicky vyrůstal. Byl jste rád, že letos přes léto byl prostor se k nim vrátit?
Bylo fajn si od ledu odpočinout. Na začátku léta jsem se připravoval směrem k mistrovství Evropy na konci července. Světový šampionát v Paraguayi už byl moc blízko zimní sezoně, tak jsem ho vynechal, aby mi to neuškodilo na ledě.
Slibně jste se předvedl také jako cyklista, při závodu L´Etape jste se dlouho držel i profesionálů.
Věděl jsem, že výkonnost na kole mám, ale netušil jsem, jak bude tělo reagovat na tři a půl hodiny zátěže v takovém tempu. Byl to zajímavý pocit, zvlášť v té neutrální zóně, kde bylo mraky cyklistů, ale hodily se zkušenosti z kolečkových bruslí, že jsem se v tom balíku dokázal pohybovat. Cyklistika mě baví, užil jsem si to, ale aspoň v nejbližší době moc neplánuji, že bych se jí věnoval víc, je těžké ji spojit s tréninkovými potřebami na bruslích.
Ty v prvním ostrém závodě nazujete příští týden. Jak se těšíte do Asie? Nejprve pojedete v Pekingu, pak v japonském Obihiru.
Asi nejvíc ze všech závodů. Mám rád asijskou kulturu, těším se na jídlo.
Čekáte, že po minulé sezoně po vás soupeři půjdou ještě víc?
Budu to brát jako motivaci, ale ta konkurence bude hrozně silná. Nejsilnější budou Sander Eitrem a Vladimir Semirunnij. Sledoval jsem, že před sezonou závodili a z časů je vidět, že mají formu.
Oni zase jistě sledují vás.
To je pravda, také si dávám pozor, abych třeba na sociální sítě nedal něco, co nechci.
Jistě jim neuniklo, že jste v německém Inzellu pokořil čtvrtstoletí starý rekord dráhy legendárního Svena Kramera na 3000 metrů.
Není to oficiální trať, ale držím na ní světový rekord. Je to kombinace pětky a patnáctistovky, která mi jde, tak jsem doufal, že by to mohlo vyjít.
Na mistrovství republiky na této dráze jste pak zaznamenal vítězství, ale i diskvalifikaci.
Na patnáctistovce jsem uprostřed závodu vyjížděl ze zatáčky a skopnul vnější kužel. Nezkrátil jsem si dráhu, ale podle pravidel mě diskvalifikovali. Aspoň vím, na co si dát pozor. A lepší, že se mi to stalo na mistrovství republiky než na Světovém poháru.
Metoděj Jílek odstartuje novou sezonu už příští týden.
Na jaké distance se budete zaměřovat v sezoně?
Určitě se budu soustředit na delší tratě jako pětka a desítka, ale chci se víc zaměřovat i na patnáctistovku a v neděli se bude jezdit hromadný start.
Ten bude mít v nové sezoně změněná pravidla.
Každé druhé kolo vypadnou poslední závodníci, až jich do cíle dojede jen šest, kteří si to rozdají o vítězství. Myslím, že by mi to mělo sedět víc, jak bude závod náročnější hned od začátku a mám s tím zkušenosti z koleček.
K čemu budete v nové sezoně směřovat?
Chtěl bych se soustředit na celkové pořadí ve Světovém poháru, protože to dokazuje dlouhodobější konzistenci, na které si zakládám. A pak samozřejmě mistrovství světa na konci sezony v Číně.
Rychlobruslařská legenda Martina Sáblíková se po konci sezony stala asistentkou reprezentačního kouče Petra Nováka. Jste rád, že u rychlobruslení zůstala a počítáte, že během sezony budete občas v kontaktu, i když máte svůj tým?
Jsem rád, že u rychlobruslení zůstala. Byla by škoda, kdyby po letech, která na ledě strávila, přišly ty její zkušenosti vniveč. Pro mě se nic nemění, mám svoji skupinu a trenéra, všechno je při starém. Ale je super pro nastupující generaci českých bruslařů, že s nimi bude trénovat, pro ně to může být obrovsky přínosné.
Přes léto bylo zároveň potvrzeno, že při příštích zimních olympijských hrách ve Francii se rychlobruslařské soutěže uskuteční až v nizozemském Heerenveenu, kde byste měl obhajovat zlato. Jak jste to přijal?
Nejsem toho příznivcem. Je mi líto sportovců, kteří pojedou na olympiádu poprvé a nezažijí atmosféru olympijské vesnice jako já teď v Miláně, přijdou o olympijského ducha. Bude to jako další Světový pohár tam, kam jezdíme každou sezonu a všichni to tam známe. Dalším problémem je, že Nizozemci a asi i Francouzi můžou mít velkou výhodu v tréninkových podmínkách. Bude záležet, jestli ostatním nebudou dělat naschvály, co se týče tréninkových časů.
To se občas děje?
Míváme tam časy od osmi ráno, je těžké si je zamluvit, ale to je v pohodě. Spíš nevím, jestli nás tam pak v olympijské sezoně budou chtít pouštět.
