Článek
Proč myslíte?
Nemáme na Letné co ztratit. Opava je po letech v lize, mottem celé sezóny je předvádět to, co umíme. Máme velké srdce, obrovskou vůli. Samozřejmě, spousta herních věcí nám trvá déle. V tom nás liga může svléknout do naha. Jsem sám zvědavý, jak budeme nachystaní. Sparta je pochopitelně jinde, přijde patnáct tisíc diváků, pro 99 procent mého kádru absolutně nová věc. Proměnných je před ligou hodně.
Například, jak se tým vyrovná s absencí domácího stadiónu ve velké části podzimu?
Neumím si vůbec vyhodnotit, jakým problémem bude, že prvních deset, dvanáct kol odehrajeme vlastně na cizím hřišti. V historii toto nikdo nepřežil. Ať Znojmo nebo Hradec Králové.
Čili hendikep je to značný.
V kabině jsme si řekli, že to bereme jako fakt. Nikdo od nás neuslyší žádné stesky. Kapesníky vytahovat nebudeme.
Razíte filosofii hrát ofenzívně bez ohledu na soupeře. Slíbíte, že Opava ani v Plzni nenapodobí Íránce, kteří na mistrovství světa proti Španělům bránili v deseti ve vlastním vápně?
To mi ukáže až liga. Může se stát, že si po třech kolech nabijeme hubu, jako jsem si ji se svými mužstvy nabil už několikrát. Byl bych šťastný, kdyby můj tým dokázal reagovat na jakoukoli situaci vlastním způsobem hry. To znamená, že nikdy nezvolím taktiku, stoupnout si na vlastní vápno. Autobus nezaparkujeme na Spartě, na Slavii, v Plzni, ani proti Realu Madrid.
Pravděpodobně se však stane, že vás tam soupeř svojí kvalitou stejně dostane.
Pochopitelně, přihodit se to může. Jenže moje mužstva nikdy nebudou mít svoji prvotní myšlenku výsledek pouze ubránit. Vtloukám klukům do hlav, aby přemýšleli sebevědomě.
Do ligy se vracíte po čtyřech letech. Považujete návrat za zásadní krok ve vaší kariéře?
Pro mě je nejdůležitější dostat odpověď na jednu otázku. Jestli po dvouleté práci s hráči a realizačním týmem dokáže být Opava v lize konkurenceschopná. I proto jsem v klubu zůstal, přestože jsem měl zajímavé nabídky. V tuto chvíli je ale nepodstatné, jaké byly. Pracuju tak, abych měl dobrý pocit a neustále se posouval.
V čem jste jiný, než když jste začínal?
Cítím na sobě obrovský rozdíl, což je logické. Pomohlo mi období neúspěchu. Zastávám teorii, že bez neúspěchu nemůžete zažít úspěch, neboť vás nic nenutí se zlepšovat. Nejvíc jsem se posunul v komunikaci s hráči. Diametrálně.
Jste emotivní, občas jste svěřence zkritizoval i přes média. V tom se brzdíte?
S tím nemám problém ani teď, pokud jde o jedinou možnost, aby hráč pochopil, že tudy cesta nevede. Zpočátku jsem narazil kvůli jedné věci. Byl jsem maximalista jako hráč, jsem maximalista i jako trenér. Neměl jsem talent od boha, všechno jsem si vydřel. To samé jsem očekával od všech hráčů.
A pochopil jste, že jdete hlavou proti zdi.
Přesně. Každý kluk má jinou motivaci, jinou povahu. Souvisí to s poznáním sama sebe. Až když jsem si udělal pořádek sám v sobě, začal jsem chápat přenositelnost myšlenek na hráče. Každý potřebuje jiný přístup. Na někoho platí řev, druhého zase musíte v každé situaci hladit. Jinak se, v uvozovkách, podělá. Přešli jsme na individuální komunikaci, plus máme vnitřní zásady, které jsou pro mužstvo charakteristické. Což jsou u nás na prvním místě disciplína a pracovitost.
Váš velký kamarád Pavel Horváth trénuje druholigový Sokolov. Vy jste nyní o soutěž výš. Dobíráte si ho?
Vůbec. Naše telefonáty se scvrkly na profesní tematiku, nedávno jsme si volali ohledně hráčů. Sledujeme se navzájem, ale na pošťuchování nemám čas. A myslím, že ani Pavel, stejně ať otevřu internet nebo si pustím televizi, je tam Horvi.(smích)
63. min
