Rubriky:

FORTUNA:LIGA

Živě

Slepička se vrací. Nezastavily ho zlomeniny, odumřelá kost, výrůstky, ani dvanáct šroubů v noze

22. června 2019 09:00 - Příbram

Hodně lidí sedmatřicetiletého příbramského útočníka Miroslava Slepičku už odepsalo. Komplikace, kterými prošel po zářijové zlomenině při ligovém utkání v Karviné, vypadaly moc zle. Spíš na berli či hůlku než na fotbal. Teď už běhá a vyhlíží mič... „Nikdy jsem ani na vteřinu nezapochyboval, že se vrátím. Zlaté ruce profesora Dunkla mi zachránily kariéru,“ pravil přesvědčivě v rozhovoru pro Sport.cz a Právo.

 

Vlastimil Vacek, Právo

Opravdu jste ani na okamžik nezapochyboval, že se třeba už nevrátíte?

Ani vteřinu!

Ale muselo to být hrozně těžké, podstoupil jste několik operací. Rekonvalescence se protáhla na víc než půl roku...

Byl jsem přesvědčený, že se vrátím už během minulé zimy. To zranění jsem si přivodil sám. Snažil jsem se tenkrát hrát míč na dlouhou nohu, ucítil jsem křupnutí, takže mě napadlo, že se něco zlomilo. Myslel jsem si ale, že dostanu sádru na šest týdnů a hned začnu s rehabilitací, abych stihl alespoň konec zimní přípravy. Máte pravdu, že jsem si nedovedl představit, jak těžká bude ta cesta zpátky. A to ještě zdaleka nemám vyhráno. Teprve začínám běhat, ale když všechno půjde opravdu hodně hladce, mohl bych tak během čtrnácti dnů poprvé kopnout do balonu.

Noha vás už nebolí?

Občas ano, ale už je to snesitelné. Dlouhé měsíce jsem při každém kroku o berlích a třeba jen jemném došlápnutí cítil hroznou bolest.

Útočník Příbrami Miroslav Slepička.

Vlastimil Vacek, Právo

Takže nešlo jen o zlomenou lýtkovou kost a pochroumaný kotník, jak se říkalo?

Vedle zlomené lýtkové kosti a tří menších kostí v kotníku, které spojilo dvanáct šroubů, se přidala artróza, také mi odumřela kůstka za prstem na noze, objevily se výrůstky v nártu. Když mi po šesti týdnech sundali sádru, pořád jsem cítil velikou bolest právě v oblasti nártu.

Co bylo příčinou?

Hlavně ty výrůstky, o nichž jsem mluvil. Dřely o sebe a já nemohl ani zlehka došlápnout, abych neucítil ukrutnou bolest. Neodhalila je ani magnetická rezonance, pan profesor Pavel Dungl, přednosta ortopedické kliniky v Nemocnici Na Bulovce musel nárt otevřít a podívat se do něj. Odoperoval výrůstky i tu odumřelou kůstku za palcem, protože nebyla prokrvovaná. Jedna komplikace následovala druhou. A v noze jsem měl těch dvanáct šroubů... Místo dvou plánovaných operací byly nakonec čtyři. Přes půl roku trvala jenom rehabilitace, abych vůbec chodil. Vyžral jsem si to pěkně. Trpěl jsem. Ale pořád věřil v návrat...

To se nad vámi lékaři pořádně zapotili...

Musím poděkovat panu profesoru Dunglovi a jeho týmu, vždyť pan profesor mi podruhé zachránil kariéru. Nebýt jeho, tak bych opravdu skončil. Měl bych navíc jednu nohu kratší. Nakonec všechno dobře dopadlo, i když nemohu ještě říkat hop... Ještě nejsem úplně zpátky, ale už je to blízko.

Příbramský útočník Miroslav Slepička.

Vlastimil Vacek, Právo

Kdo vám byl v těžkých chvílích největší oporou?

Především rodina a mateřský klub. Toho si moc vážím, protože v době, kdy vůbec nebylo jisté, že se vrátím, a možná jsem byl jediný, kdo tomu tehdy opravdu věřil, mi šéf 1. FK Příbram Jaroslav Starka nabídl prodloužení smlouvy. Zdravý člověk si těžko dokáže představit, co to pro vážně zraněného, navíc stárnoucího fotbalistu znamená, jak obrovská to je psychická vzpruha. Řekl jsem si, že prostě nesmím skončit, že sám nechci a jsou tu lidé, kteří mi věří, a spoléhají na mne, že klubu ještě mám co dát.

Ani rodina vám neřekla, ať s vrcholovým fotbalem skončíte?

Opravdu ne. Doma vědí, že by stejně nepochodili. Naopak mě povzbuzují a mají, stejně jako já, radost z každého kroku, který udělám blíž k návratu.

Řekl jste, že pan profesor Dungl vám podruhé zachránil kariéru. Kdy to bylo poprvé?

Před třinácti roky, když jsem hrál ještě za Spartu a zlomil jsem si kotník. Promarodil jsem tehdy skoro rok. Jezdil jsem do Německa k věhlasnému ortopedovi Mülleru-Wohlfarthovi, který léčil hráče Bayernu a působil u německé reprezentace. Nikdo si s tím nevěděl rady, až pan profesor Dungl mě dal během tří týdnů dohromady. Nebyli jsme pak v nějakém úzkém kontaktu, ale sledoval jsem dál jeho práci. Strašně moc ho uznávám, je to bombarďák. Po tom zranění v Karviné jsem se mu ozval, on mě přijal a zase mě dal do kupy. Má zlaté ruce.

Příbramský útočník Miroslav Slepička.

Vlastimil Vacek, Právo

Opravdu věříte, že za čtrnáct dnů poprvé kopnete do balonu?

Věřím, že obuju kopačky a kopnu do míče, je to moje zbožné přání. Lékaři mi jasně řekli, že nesmím nic uspěchat. Od trenéra a vedení klubu mám volnou ruku. Snažím se s klukama odběhat, co zvládnu, abych absolvoval co nejvíc z fyzické přípravy a návrat na hřiště pak nebyl tak dlouhý. Osm měsíců jsem vlastně nic nedělal. Jak už jsem řekl, cítím kolem sebe obrovskou důvěru a podporu. I když teď neřeknu, kdy zase obléknu dres a vyběhnu do ligového zápasu, ale určitě se vrátím. Cítím to, věřím tomu. Beru to i sportovně, v mém věku se i malá zranění hojí dlouho, chce to obrovskou trpělivost ode mne i od okolí.

Tedy i od trenéra Romana Nádvorníka. Na první pohled je úplně jiný než jeho předchůdce Josef Csaplár. Mají vůbec něco společného?

Jiní nejsou jen vizáží, ale i metodami. Csaplár hodně využíval svoje znalosti ze zahraničí a teorii. Nádvorník je přísnější, větší pedant, ale umí komunikovat s hráči. Oba jsou výborní trenéři, vědí, co chtějí hrát, jaký fotbal předvádět. Ke svému cíli jdou ale každý jinou cestou.

Vy jste chodil do kabiny i o berlích a podporoval spoluhráče. Trpěl jste, když bojovali o záchranu v lize?

Strašně jsem trpěl. Jezdil jsem s nimi i na venkovní zápasy. Nejhorší je, že sedíte na lavičce s celým týmem, ale nemůžete se z ní zvednout. Hrozná bezmoc. Ale všichni dělali pro záchranu maximum, já jsem alespoň kluky podporoval slovně. Klobouk dolů před nimi, že ligu pro Příbram zachránili.

Fotbalisté Příbrami oslavují gól Miroslava Slepičky na 1:0 během utkání 5. kola Fortuna ligy na Spartě.

Vlastimil Vacek, Právo

Poslouchali vás vůbec mladí hráči, když jste jim radil a povzbuzoval je? Vždyť v mužstvu jsou kluci, kteří by mohli být s trochou nadsázky vašimi syny...

To by mohli, kdybych si už v sedmnácti pospíšil (smích). Poslouchají, ale doba už je jiná. My jsme koukali na starší hráče s větší úctou a víc jim naslouchali. Ne všichni si dneska nechají poradit, ale jsou mezi nimi takoví, kteří poslouchají pozorně, zeptají se, protože chtějí růst.

Třeba Jan Matoušek...

To už je dospělý fotbalista, ale například devatenáctiletý Matěj Polidar. Nastoupil jen v osmi zápasech, dal jeden gól, ale ten by na hřišti vypustil duši. Maká na sobě, má ohromný potenciál, ví, co chce. Tyhle vlastnosti jsou hodně důležité a dané i výchovou z domova.

Polidar je příbramský odchovanec stejně jako vy, ale třeba i Tomáš Zápotočný, Jan Matoušek, Václav Černý, Antonín Barák... Čím to, že v Příbrami vyrůstá tolik talentovaných fotbalistů?

V těch jménech bychom mohli pokračovat, kdyby se tu sešli všichni v optimálním věku a formě, hrála by Příbram hodně vysoko. Jenže náš klub žije z prodeje hráčů, které vychová, tak to prostě je... A čím si to vysvětluju? My jsme tady po fotbale hladoví (úsměv). Většina kluků má v genech chuť něčeho dosáhnout a jdou za tím. V těch, které jste jmenoval, mají i příklady. Je za tím samozřejmě obrovská práce klubu, na jejímž začátku je pan Starka a následují výborní trenéři, skvělá je spolupráce s březohorskou základní školou i středními ve městě. Podmínky tu jsou skromné, ale kvalitní, všichni dělají maximum pro výchovu mladých.

Útočník Miroslav Slepička si zahrál i po boku slavného kanonýra Mandžukiče.

ČTK/AP

Prožíváte skvělou kariéru. Hrál jste i za reprezentaci, získal dva mistrovské tituly se Spartou a dva s Dinamem Záhřeb, jeden s Libercem a k tomu dva Chorvatské poháry a jeden Český se Spartou. Kopal jste i v Německu, ale co vám mohla dát fotbalově indická Goa?

Opravdu hodně. Trénoval mě slavný Brazilec Zico, hrál jsem s francouzským mistrem světa Piresem, zahrál si proti Italu Del Pierovi, dalšímu francouzskému šampionovi Trezeguetovi, Španělu Kokému. Zdokonalil jsem se v angličtině. S pěti góly jsem byl druhým nejlepším střelcem tamní Super League. Atmosféra v Indii byla skvělá, plné stadiony. Jen rodina mi těch několik měsíců chyběla. Víte, když chcete, dokážete získat cenné zkušenosti z čehokoliv a posunete se dál, najdete je i v třetiligovém Písku.

I v zápasech bojovníků MMA?

Určitě ano, je to něco jiného, zocelí vás to, ale znovu bych do klece asi nešel. Na trávníku se cítím mnohem líp.

Karel Felt, Sport.cz, Právo

  1:5 Teplice - Slavia 1:5   dohráno
20190721T19:00:00+0200
FK Teplice vs. SK Slavia Praha
FK Teplice vs. SK Slavia Praha
FK Teplice
SK Slavia Praha
  3:0 Bohemians 1905 - Ml.Boleslav 3:0   dohráno
20190721T16:30:00+0200
Bohemians Praha 1905 vs. FK Mladá Boleslav
Bohemians Praha 1905 vs. FK Mladá Boleslav
Bohemians Praha 1905
FK Mladá Boleslav
  Karviná - Ostrava   dnes 18:00
20190722T18:00:00+0200
MFD OKD Karviná vs. FC Baník Ostrava
MFD OKD Karviná vs. FC Baník Ostrava
MFD OKD Karviná
FC Baník Ostrava

Časová osa: Fortuna liga

Filtr článků - FORTUNA:LIGA


Fortuna liga 2019-2020

Během podzimní části letošního ročníku Fortuna ligy se od 12. 7. do 14. 12. 2019 odehraje celkem dvacet kol. Titul obhajuje Slavia, prvoligovým nováčkem jsou České Budějovice.

Podsekce:

       
  • Souhrn
  • Kalendář
  • Výsledky
  • Tabulky

Načítám data
Vyčkejte prosím, načítám data..