Článek
„Hráči z Afriky se nám sami nabízejí přes sociální sítě, vědí, že u nás Joel začínal. Ukázal jim, že to jde, je pro ně modla," říká Daniel Sigan, kouč divizního Hlinska a skaut společnosti IFM-M, která 26letého Kayambu zastupuje. Záložníkův příběh poskytl motivaci nejen chudým teenagerům z afrických zemí, nýbrž i Hlinsku, které se pro ně stalo startovním bodem. Jak systém funguje, kdo ho rozhýbal?
Na počátku stál muž tmavé pleti žijící v Praze s kontakty na africké kluby, jenž dříve hrával fotbal. „Je to náš partner, vybírá hráče pro Hlinsko. Prvního, kterého doporučil, byl právě Joel," podotýká Daniel Smejkal, manažer agentury IFM-M. V klubu je o ně postaráno, na stadionu mají solidní bydlení i stravu, soustředí se jen na fotbal. Což je posun oproti éře Kayamby, který přespával na gauči a jeho jídelníček nebyl zrovna prvotřídní.
Záložník fotbalové Plzně Joel Kayamba (uprostřed) s manažerem společnosti IFM-M Danielem Smejkalem (vpravo) a trenérem divizního Hlinska a zároveň skautem IFM-M Danielem Siganem.
„Teď už mají kluci daleko lepší servis. Trénujeme čtyřikrát týdně, mám je na očích. Pokud vidím, že mají kvalitu, doporučím je Danovi a podepíší smlouvu o zastupování," popisuje Sigan, držitel trenérské licence UEFA A. Hlinsko z transferů Kayamby z Pardubic do Opavy ani z následného lukrativního do Plzně finančně neprofitovalo. Dnes by z případného přestupu měly prospěch všechny subjekty. Díky dohodám.
Výstup do vyšších sfér je ovšem nesmírně těžký. Velkým problémem je dlouhodobé vízum, vystavení trvá neúměrně dlouho. Hráči však musejí ustát spousty dalších překážek, na hřišti i mimo něj. Kayamba to svedl. Přestože na diskotéce v Pardubicích, kde si přivydělával jako šatnář, čelil tvrdým urážkám. Skousnout musel i řadu jiných příkoří, nepoložila ho ani série zranění. Nakonec se dostal do nejúspěšnějšího českého klubu poslední dekády a jako jeden z mála se naučil i perfektně česky.
„Práce s kluky z Afriky není jednoduchá, na začátku jsme jako jejich tátové. Přispíváme a vyřizujeme všechno možné, třeba i řidičák," uvádí Smejkal, který navazuje na spolupráci s hráčským agentem Daliborem Lacinou, jenž s obchodním partnerem Francisem Kacou přivedl do Česka fotbalisty z Pobřeží Slonoviny.
Kluby, do kterých se klienty z Hlinska pokouší umístit, pouze zajímá, zda je hráč dobrý nebo špatný. Když je zaujme, teprve pak zavětří. „A cesta začíná," říká Smejkal, jehož firma kromě „hlinských Afričanů" zastupuje příbramského Antwiho, slávistu Traorého a spolupracuje i se stoperem sešívaných Delim.
Joel Kayamba v dresu Plzně.
Po Kayambovi prošlo Hlinskem několik Afričanů. Například Diomande Mory to přes Ústí nad Orlicích dotáhl do druholigové Jihlavy, kde působil i Belgičan tmavé pleti Rodan Banzuzi Lourenco. Velkou nadějí je prý Kamerunec Mustafa Njoya Azize, kterého chválí druholigová Chrudim, kde je na zkoušce.
„Mohl by být novým Kayambou, je stejně šikovný. Na startu letní přípravy budu mít nové dva kluky z Afriky," povídá Sigan. „Joel o jednom tvrdí, že je lepší než on," pokračuje Smejkal s tím, že Kaymabu považuje za pomocníka. Pokud mají příchozí hráči problém, dá jim ho na ucho. „Jakmile uslyší svůj rodný jazyk, rozzáří se jim oči. Joel i třeba Traoré jsou pro nás v tomto hodně důležití," uzavírá Smejkal.
