Článek
Radost z toho máte asi velikou, že?
Jo. To i s ohledem na to, že v přípravě jsem neskóroval ani jednou. Je však dobře, že jsem s tím počkal až na ligu. Falta nejprve obešel jednoho zadáka Zlína, pak mi poslal ideální centr na první tyč a já to hlavou trefil přesně.
O chvíli později jste se mohl prosadit podruhé...
Byla to jednodušší situace. Škoda. Dostal jsem to sice trochu dozadu, míč jsem si ale prvním dotykem vzal špatně, místo abych si ho posunul dopředu, zůstal mi pod nohou. Pak jsem se snažil poslat ho na zadní tyč a překvapilo mě, že tam už gólman ležel.
Do základní jedenáctky jste se vrátil na úkor v Plzni vyloučeného Yunise. Bral jste to tak, že teď přijde vaše šance?
Ne. Mám už nějaký věk a jsem rád za každou minutu na hřišti. Když budu hrát deset minut, budu se snažit zrovna tak maximálně týmu pomoci. Dnešek byl však pro mě samozřejmě příjemnější tím, že jsem dal gól a po porážce v Plzni jsme vyhráli. Cloumají s vámi emoce, prožíváte euforii, pocity, kvůli kterým fotbal hrajete.
Přijde nyní ta lehkost? Povinné vítězství máte za sebou...
Do nějakých šancí jsme se dostávali, ale řešení nebylo ideální. Nevypadá to zatím lehce, je tam jakási křeč, ale myslím, že je to začátkem ligy. Zkrátka, nervozita na kopačkách byla znát. Myslím ale, že si to časem sedne a už to nebude tak kostrbaté.
Na gól jste čekali poměrně dlouho. Bylo to hodně o trpělivosti?
Člověk to těžko hodnotí, když hraje. Z tribuny bych to dokázal mnohem lépe. Mohu jen říct, že jsme to odmakali jako jeden tým, všichni jsme táhli za jeden provaz. Řekli jsme si, že tady jsme doma, góly nám tu budou soupeři těžko dávat, a to bylo super. Udrželi jsme nulu a sami jsme se jednou prosadili. A k tomu pochopitelně trpělivost potřebujete. V minulé sezoně to bylo jiné. Mockrát jsme dostali laciné góly a pak jsme to měli složité.
Závěr byl ovšem hektický, zdálo se, že o výsledek máte strach...
To je tak vždycky. Každý soupeř, co prohrává o jeden gól, hru zjednoduší a Zlín nebyl výjimkou. Nakopávali dlouhé balony do vápna, kde mají Poznara, který skvěle pokrývá míče, naváže na sebe obránce, výborně to sklepává. Z toho měli pár závarů, ale naši zadáci si s tím bez problémů poradili. Je jen dobře, že jsme nedostali gól.
Je velký rozdíl mezi tím, co produkujete teď, a co jste hráli pod trenérem Jílkem?
Člověk je vepředu více ve hře. Není to už tak, že se k balonu dostanete jednou za patnáct minut. Je to více kontaktní. Mně osobně to vyhovuje. Nemám rád, když dlouho běhám jen tak ze strany na stranu. Každý trenér ale má jinou vizi. My jsme teď zjednodušili hru, začali jsme více šlapat jako jeden tým, jsme agresivnější, důraznější. Myslím, že to bude nosit ovoce.
Přišel Bosňan Tandir, takže na hrot jste s Yunisem už tři. Jak to vnímáte?
Je to super. Všude, kde jsem byl, nás bylo do útoku pět. Konkurence je zdravá. Beru to jen pozitivně. Když víte, že vám dýchá někdo na záda, vymáčknete ze sebe maximum. Tak to má být. Musíme si přát, makat, protože to přináší výsledky.