Článek
Vaše uzdravení bylo doslova zázračné. Klub tvrdil, že zranění je na několik týdnů...
Ono to zpočátku vypadalo na pár týdnů. Začátkem týdne jsem šel na magnetickou resonanci. Bál jsem se, aby tam něco vážného nebylo. Náš klubový lékař, a také reprezentační, Petr Zeman po ní řekl, že tam nic není. Tak jsem si řekl, proč nehrát, když tam nic není. Trenér Vrba se pak rozhodl, že mě dá do základní sestavy. Trénoval jsem od čtvrtka. Asi budu trénovat jen dva dny v týdnu, když pak dávám góly (úsměv).
Nebál jste se, že může být poškozené koleno, s nímž jste marodil několik měsíců?
Kdyby to bylo koleno... To nevím, co bych dělal... Naštěstí šlo o lehce poraněný zadní stehenní sval. Máme šikovné fyzioterapeuty, odvedli perfektní práci. Dali mě rychle do pořádku.
Kdyby vás povolal trenér reprezentace Šilhavý, co mu řeknete?
Že jsem připravený a přijedu na sraz.
Neuspíšila vaše uzdravení přeci jenom vidina šance zahrát si opět za reprezentaci?
Opravdu ne, rozhodl výsledek magnetické resonance.
Za svým gólem jste šel jako buldok. Byl jste hodně natěšený?
Hrozně moc jsem chtěl dát gól, venku jsem ho nedal hrozně dlouho. Radim Řezník mi skvěle přihrál. Měl jsem ale míč trochu za patou, ale dostal jsem se ke střele a balón skončil v síti. Jsem za ten gól rád, stejně jako za tři body.
Šance jste měl ještě dvě, ale ta, kdy jste si pohrál s dvěma soupeři, ale třetímu jste míč odevzdal. Co se stalo?
Nevím, co jsem tam vymýšlel (úsměv). V takové situaci musím pálit na bránu, křížem přes celou bránu nebo pod břevno, ale musím zakončovat. Jenže já si chtěl něco vyzkoušet a nevyšlo mi to. Asi jsem chtěl být v té chvíli asi Ronaldinho a projít až do brány (směje se). Druhá střela skončila na tyči. Ta mě mrzí asi ještě víc.
Fotbalisté Viktorie Plzeň Jan Kopic a Michael Krmenčík oslavují gól na 1:0 během utkání s Příbramí.
Vyhráli jste po dvou remízách venku. Jaký podíl na tom má trenér Vrba?
Nevím, kam tou otázkou míříte, ale každé vítězství venku se počítá.
Na Slavii v tuto chvíli ztrácíte dva body, před Jabloncem vedete o čtyři. Díváte se v tabulce víc nahoru, nebo pod sebe?
Koukám jenom dopředu, takže nad sebe.
Věříte po dvou výhrách v řadě, že se Viktoria znovu rozjela k vítězné sérii?
Rekord je šestnáct zápasů, tak my jich uděláme sedmnáct!
