Článek
V součtu s brankou v úvodním kole v Příbrami máte v ligovém podzimu na svém kontě už pět přesných tref. Lépe jsou na tom jen čtyři hráči (7 - Komličenko, 6 - Mešanovič, Plšek, Kanga). Podle statistik jste dal ve své kariéře v české lize dosud nejvíc sedm gólů, taky za Teplice v sezoně 2010/2011. Blížíte se tedy letos k překonání svého maxima?
Pravdou je, že v české lize jsem hrával dříve na postu záložníka. Od té doby, co mě trenér Luboš Kozel zařadil v pražské Dukle do útoku, stihl jsem za půl sezony čtyři góly a sedm asistencí. Vzpomínám si, že v jednom zápase s Jabloncem jsem byl u pěti gólů.
Střelecky se vám dařilo i v zahraničí. Cítíte na sobě znovu potřebnou fotbalovou pohodu?
Ve slovenské lize jsem zvládl v jedné sezoně za Ružomberok čtrnáct gólů, za Slovan Bratislava dvanáct za půlku sezony, a sedm v Polsku. Věřím, že umím góly dávat. Záleží na tom, jak jsem zdravý, rozběhaný, a jak pracujeme týmově. Zaplaťpánbůh se k nám teď v Teplicích přiklání i štěstí. Musíme ale makat dál. Už mám nějaký věk a oproti mladíkům v mužstvu jsem nabral nějaké kilo. Spíš si to snažím uhrát v útoku chytrostí a v osobních soubojích.
Jaká panovala v klubu atmosféra, když Teplice figurovaly na chvostu tabulky?
Opravdu nebyla panika. Proč bychom měli panikařit? Věděli jsme, že se nedaří a že nesbíráme body. S případnými tlaky by to bylo ještě horší a padla by na nás deka. Nechceme hrát někde dole, a záleží na tom, jak zápas odbojujeme, a jak k tomu přistoupíme. Zapracovali jsme, byli jsme důslední a odměnilo nás to body. A jak jsem už řekl, měli jsme i štěstí. Jsme rádi, že jsme postoupili i v domácím poháru do dalšího kola. Teď se soustředíme na sobotní ligový zápas v Opavě.
Nedávno posílil teplickou ofenzivu i Jakub Řezníček z belgického Lokerenu. Jak funguje spolupráce?
S Kubou Řezníčkem jsme takoví dva buldoci. Jeho příchod nám pomohl. Nejsme žádní extra fotbalisté, ale musíme to nahradit bojovností, a věříme, že se k nám míče nějak odrazí. Doufám, že se Kuba taky brzy střelecky prosadí.
