Článek
„Chtěl jsem ale tentokrát vyčkat na jeho pohyb. Melichar ovšem zůstal dlouho stát, a tak jsem míč poslal k pravé tyči, jak jsem byl rozhodnutý. On směr střely sice vystihl, avšak tím, že skákal do strany později, na balon nedosáhl. Rána byla dostatečně prudká," pochvaluje si jednatřicetiletý útočník Ševců.
Po vítězství 3:1 nad Opavou, k němuž Poznar rovněž přispěl jednou trefou, tak Zlíňané zvládli také druhý domácí duel v ligové nadstavbě ve skupině o udržení.
Zleva Olivier Kingue z Příbrami a Tomáš Poznar ze Zlína, který na dlouhou nohu zasahuje míč.
„Jsou to mimořádně cenné výhry. Jsme za ně hrozně rádi. Udělali jsme výrazný krok k záchraně, a já mám velkou radost, že jsem k tomu přispěl. Máme sice šestibodový náskok na čtrnáctou barážovou příčku, avšak rozhodně si neříkáme, že jsme v klidu. Nic ještě není hotovo. Budu v kabině na kluky apelovat, abychom nepodlehli uspokojení. Naší další motivací je uspět v neděli i v Teplicích a přeskočit je v tabulce," plánuje.
S povděkem kvituje, že se do hlediště tuzemských fotbalových stadionů postupně vracejí diváci. „Na našem utkání s Příbramí bylo kolem patnácti set fandů. Je to už úplně něco jiného, než když se liga znovu rozbíhala. Atmosféra se postupně vrací do doby před koronavirem. To je moc dobře," těší Poznara.
Turbulentní sezona, během níž ve Zlíně dvakrát měnili trenéry, nakonec zřejmě pro moravský tým dobře dopadne. „Za klíčový považuju návrat kouče Páníka. Pod ním jsme se semkli, začali si víc věřit a naše výkony šly nahoru. Hodně nám taky pomohlo, že jsme po základní části soutěže skončili třináctí. Díky tomu máme v nadstavbě tři utkání z pěti doma a nemusíme tolik cestovat," libuje si.
