Hlavní obsah

S rolí náhradníka nemám žádný problém, říká opora Jablonce Hübschman jako Osobnost ligy

Zkušenějšího hráče v české lize nenajdete a v následující sezoně se nic nezmění. Jablonecký kapitán Tomáš Hübschman se stal Osobností ligy za uplynulou sezonu a v Jablonci bude pokračovat. „Beru to jako ocenění za dlouhodobější práci," říká 39letý matador, kterému na jaře nevadila role náhradníka.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Tomáš Hübschman patří k nejzkušenějším hráčům v lize

Článek

Jak si ocenění vážíte?

Samozřejmě jsem rád a děkuji všem, kteří mi dali hlas. Beru to spíše jako ocenění za dlouhodobější práci než jen za jednu sezonu. Každou anketu beru prestižně, ale není pro mě prioritou je vyhrávat. Nikdy jsem individuální ocenění neřešil, vždy je pro mě důležitý především úspěch týmu.

Koho jste jako kapitán Jablonce volil vy?

Marka Matějovského. Na anketách je však nepříjemné, že můžete vybrat jen jednoho, nebo maximálně tři. Ale v české lize by si to zasloužilo více hráčů, kteří již mají něco za sebou, ve svém věku podávají dobré výkony a pro své týmy jsou platní nejen na hřišti, ale i mimo něj. Třeba Honza Laštůvka měl výbornou sezonu a Baník držel po celou sezonu, v Pardubicích je zase Jeřábek.

Na jaře jste již častěji vysedával na lavičce. Jak jste roli náhradníka snášel?

Samozřejmě vím, kolik mi je a v jakém věku fotbal na takové úrovni hraju, takže je mi jasné, že je potřeba to brát pozitivně. Vůbec nijak špatně to nenesu, nemám s tím absolutně žádný problém, že jsem ve druhé části soutěže nehrál tolik zápasů od začátku. S trenérem se o tom bavíme úplně otevřeně. On vybírá sestavu. Tým i šlapal a vyhrával, nebyl důvod něco měnit. Pokud jsou dva hráči na podobné výkonností úrovni, myslím, že by měli hrát ti mladší.

Zmínil jste věk. V září vám bude již 40 let, jak po zápasech vstřebáváte únavu?

Většinou záleží na výsledku. Když je špatný, tak se podle mě nevstává dobře nikomu. Ani mně ne a bylo tomu tak, i když jsem byl mladší. Občas je to samozřejmě cítit víc, ale zase už vím víc, co s tím dělat a jak se chovat, abych byl co nejdřív zase připravený.

V uplynulé sezoně jste se tedy musel cítit skvěle, když Jablonec často vyhrával.

Byly tam příjemné chvilky, ale i některé noční můry, který pohled na sezonu trochu ovlivňovaly. Celkově ji však musíme hodnotit pozitivně. Kdyby nám před ní někdo řekl, že tři kola před koncem budeme mít zajištěné třetí místo, brali bychom to všemi deseti. Spousta lidí nám nevěřila. Jsem rád, že jsme dokázali potvrdit umístění z posledních sezon, dvakrát třetí a dvakrát čtvrté místo. Pro takový klub jako Jablonec jde o dobrou vizitku.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Tomáš Hübschman z Jablonce a trenér Petr Rada během utkání v Plzni.

V kariéře jste odehrál již 614 zápasů a další ještě přibudou. Snad jen Petr Čech jich zvládl víc. Když tu cifru slyšíte, co s vámi dělá?

(směje se) Vůbec nic. Nepopírám, že nejde o pěkné číslo, ale nemyslím si, že je to jen moje práce, ale mnoha lidí, co se kolem mě celou kariéru točili. Ať je to rodina, agent, všichni trenéři, spoluhráči, kluby. Měl jsem štěstí i na lidi a na další okolnosti které mi umožnily těch 614 zápasů sehrát. Ale na druhou stranu je jedno, kolik jich bude a rozhodně to nebudu hrotit. Je pěkný se na to podívat, ale když bych měl ze 100 zápasů větší radost než z 200, vybral bych si první variantu.

Za Jablonec jste odehrál již 244 utkání, 260 za Šachtar. Když jste v Doněcku po deseti letech končil, napadlo by vás tehdy, že počet odehraných duelů na Ukrajině ještě můžete v nějakém klubu překonat?

Abych řekl pravdu, po návratu do české ligy jsem v hlavě neměl žádnou představu, jak dlouho ještě budu hrát, jestli 5 nebo 10 let. Bral jsem to tak, že záležet bude na mém těle, co bude a nebude možné, a na výkonnosti. Pokud by mi trenér nebo klub řekl, že to už není na to, abych pokračoval, přes koleno bych to nelámal. Ani pro jednu stranu by nemělo smysl se nějak trápit. Myslím, že zatím se to potkává. Pokračuji a nikde není psáno, na jak dlouho to bude a ani nad tím nijak nepřemýšlím.

Takže prodloužit smlouvu o rok pro vás těžké rozhodování nebylo?

Už konec sezony ukázal, že zdraví zatím drží a s trenérem a majitelem jsme se domluvili na pokračování. Zatím jsme si na to dali jen slovo, papíry jsou formalitou, ale na druhou stranu v dnešním světě nemáte jistotu ničeho. Jsme však domluvení. Dokud to půjde a bude to pro obě strany přijatelné, motivaci mám, fotbal mě stále baví a něco mi přináší.

Možná tak za Jablonec odehrajete nejvíc utkání v kariéře. Stává se z něj pro vás osudový klub?

V mé kariéře jsem zase v tolika klubech nehrál. (usměje se) Jsem odchovanec Sparty, fotbal jsem tam začínal hrát, zažil LM, dostal se do národního týmu a do zahraničí, Sparta bude vždy v mém srdci jako mateřský tým. 10 let jsem pak byl v Šachtaru, kde jsem zažil také spoustu krásných věcí. A v Jablonci jsem od roku 2014, těch sedm let rychle uteklo, stal se jedním z těch klíčových týmů. Není jednoduché se v uvozovkách s regionálním klubem udržet ve špičce a nám se to poslední čtyři roky daří. Získali jsme třetí, čtvrté, čtvrté a třetí místo. Jsou tam však samozřejmě další přání, jaká bych si chtěl s Jabloncem splnit.

Foto: Milan Malíček, Právo

Tomáš Hübschman

Jaká to jsou?

Určitě bych se chtěl s Jabloncem lépe prezentovat v Evropě. V dlouhodobé lize tým ukazoval, že má kvalitu, ale dvakrát po sobě jsme nezvládli předkolo Evropské ligy, nejprve s Pjunikem Jerevan, podruhé s Dunajskou Stredou. Doufám, že tento rok bude z tohoto pohledu pro nás mnohem lepší.

Jak si po náročné sezoně nejlíp odpočinete?

Toho času není moc, ale nejlíp si vždy odpočinu na chatě. Věnuji se rodině a dětem, snažím se vyřídit nějaké věci, které v průběhu sezony oddalujete a necháváte na volno. Vzhledem k tomu, že malá chodí do školy, na velké cestování to nevypadá. Pohybovat se budu v naší krásné zemi.

Reklama

Související témata: