Hlavní obsah

Překonat Bicana a třeba i Blažka. To je motivace, která žene veterána z Julisky Gedeona

Motivaci má velikou. „Chtěl bych se stát nejstarším hráčem, který kdy hrál ligu,“ prozrazuje Patrik Gedeon, co ho ráno vyhnalo z postele a donutilo, aby absolvoval pravidelnou každodenní štreku z Chomutova do Prahy. Tentokrát nikoli na dejvickou Julisku, ale až na Jižní Město, kde pro fotbalisty Dukly začala na umělé trávě mezi paneláky první část zimní přípravy.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Záložník Dukly Praha Patrik Gedeon (vpravo) by chtěl na ligové scéně vydržet ještě dva roky.

Článek

Když se legendární Josef Bican loučil jako hrající trenér Slavie přejmenované v pětapadesátém roce na Dynamo s nejvyšší soutěží, bylo mu 42 let, jeden měsíc a 26 dnů k tomu. Veterán Gedeon je tudíž proti němu stále ještě mladík, protože v červenci letošního roku mu bude teprve čtyřicet.

„To by znamenalo, že by mně Dukla musela dát smlouvu ještě na dva roky. Ta současná mně v létě vyprší a v lednu bychom měli s klubovým vedením jednat o nové," promptně spočetl dirigent dejvického týmu, jak dlouho by ještě musel na ligových trávnících vydržet.

„Rok mě v Dukle ještě kopat nechají. Ale dva? Na takovou dobu už smlouvu nedostanu," loučil se fotbalista, který během dlouhé kariéry hrál v Blšanech, Slavii i třeba v lichtenštejnském Vadúzu nebo polském Plocku, s představou, že překoná samotného Bicana.

Neuvědomoval si přitom, že má dalšího konkurenta, jenž může fotbalové statistiky změnit. Jestliže se jihlavský gólman Jaromír Blažek dostane během jara mezi ligové tyče, stane se rekordmanem on. Dva dny před Silvestrem mu bylo dvaačtyřicet...

Jsem zvědavý, jestli přípravu přežiju, říká Gedeon

„Kdyby Jarda Bicana překonal, měl bych o motivaci víc, abych ho trumfl. A to přesto, že se věk ošálit nedá a tentokrát se mně do zimní přípravy fakt ani trochu nechtělo," přiznal na rovinu. „Ale žádné úlevy jsem si na trenérovi nevymodlil, i když jsem sám zvědav, zda tuhle zimní přípravu přežiju a začátkem února odletím s mužstvem na soustředění na Kypr. Je už to o velkém sebezapření, ale chci hrát, dokud bude zdraví sloužit."

Pamatuje toho hodně, protože už přes nespočet podobných zimních příprav má za sebou. „Teď to jde, protože trénujeme na umělé trávě, která je ke kloubům a svalům přece jen šetrnější. Horší to bylo ve Slavii, kde jsme před dvaceti lety trénovali jen na zmrzlé škváře a pozemkářském hřišti," hledá Patrik Gedeon na tréninku se spoluhráči o dvacet let mladšími nějaká pozitiva.

„Nedělám si iluze, že bych měl být základním kamenem sestavy Dukly, protože jsou tady kolem mladí kluci Štětina, Považanec a spol. Své osobní ambice rád podřídím cílům mužstva, jemuž půjde na jaře hlavně o to, aby vyhrávalo a neocitlo se snad v pásmu, v němž by figurovat nechtělo. Mou touhou je vydržet a hrát. Alespoň do dvaačtyřiceti v lize a pak ještě třeba někde v nižší soutěži. U nás doma v Chomutově nebo v Mostě," nechává Patrik Gedeon nahlédnout do svých fotbalových plánů.

Reklama