Článek
Plzeň slaví titul a těší se na skupinu Ligy mistrů
Fotbalisté Plzně slavili s fanoušky také na náměstí. Přijeli tam i tankem!
Proto euforie a nadšení, když hráčům i trenérům věšeli pod pódiem na krk medaili. A ještě větší v zlatém dešti konfet, když za zvuků „We are the champions" uchopili z rukou šéfa ligy Tomáše Bárty mistrovský pohár, jímž se minulý rok pyšnila Slavia.
Proto Vrbova úklona s rukou na srdci hlavní tribuně, kde diváci stáli, bouřili a provolávali mu slávu.
Proto ruce mistrů podávané na potkání všem a nejvěrnějším viktoriánským fans na tribuně za bránou s obzvláštním gustem. Týden starý konflikt, kdy se fanoušci drali do útrob stadiónu a po remíze se Slováckem chtěli od hráčů i trenéra vysvětlení, proč se na titul tak dlouho čeká, sloužil už jen k pobavení.
Plzeň porazila Teplice a už ho měla, takže i horkokrevní fans skandovali: Kluci, děkujeme.
A kluci děkovali jim.
Šťastní.
Spokojení, že misi, na jejímž počátku byla Šádkova haluz coby chabá zbraň proti sparťanskému a slávistickému tanku, završila mistrovská korunovace.
Nejdůležitější premisa zní: Chtít
„Řadím ji hodně vysoko," nezastíral trenér Pavel Vrba slavící s Plzní již třetí titul. I na Slovensku ho se Žilinou zažíval, jenže ten letošní je jiný.
Výjimečný.
„Třeba proto, že znamená Ligu mistrů. Super, že budeme hrát rovnou základní skupinu," vypočítával.
„Super i proto, že po fantastickém podzimu jsme zažívali trochu složitější jaro, kdy jsem si hlavně po zápasech doma sám kladl otázku, proč si tak komplikujeme život. Nespokojené bylo nejen vedení, ale my všichni, o to důležitější je, že jsme i jaro nakonec zvládli," přidával a nepomněl připomenout, že klíčovým duelem byla konfrontace se Spartou, v níž jeho svěřenci po čtvrthodině prohráli 0:2, ale přesto uhráli remízu, čímž připravili Letenské definitivně o sen, že mistry by mohli být přece jen oni.
„Vysoko tenhle titul řadím i proto, že v Čechách jsou kluby s výrazně vyšším rozpočtem, než jaký máme my, i když netvrdím, že my ho máme nízký. Ale ukázalo se, že všechno není o tom, kolik hráčů přijde a jak je platíte, ale o tom chtít maximum. A my maximum chtěli," pokazoval Pavel Vrba na hlavní premisu, která přinesla Plzni pátý titul za posledních osm let.
"Jarek Nohovica v něj věřil, ještě něž liga začala. Proto si na nás vsadil v kursu 5,7:1," prozrazoval, jak ostravský písničkářský bard na plzeňském titulu vydělá.
Viktoria samozřejmě shrábne balík daleko větší. Patnáct miliónu eur. 382 miliónů korun!
I proto se tak nadšeně slavilo na stadiónu, stejně jako na plzeňském náměstí, kam se fotbalová euforie přenesla.
„A slavit se bude dlouho, určitě až do samého rána," halasil Radim Řezník.
Jen kapitán nebyl v obraze
„Už o přestávce někteří z nás věděli, že Slavia prohrává 0:3 a že k titulu máme blíž, než jsme si představovali, nikoho z nás však nenapadlo o tom přemýšlet. Chtěli jsme zápas dotáhnout do vítězného konce, aby šlo o parádu se vším všudy."
„A to jste mě do dění na Slavii nemohli zasvětit? Když jsme dostali pět minut před koncem od Teplic gól, docela se to ve mně sevřelo," vyčítal Řezníkovi kapitán Viktorie Roman Hubník.
„Vždyť já se o výsledku Slavie dozvěděl až v poslední minutě, když jsem se šel k postranní čáře napít. Tenhle stres jsem si mohl odpustit."
„Teď už je to jedno," usmiřoval si ho Řezník. „Titul je náš. Pro tebe i pro mě už čtvrtý. Měli jsme po podzimu tak komfortní náskok, že jsme ani na okamžik nepochybovali, že ho získáme. Jaro ideální nebylo, ale když jsme vyhráli v Brně a porazili Karvinou, pohoda se vrátila. Stejně jak víra, že máme dobrý mančaft, kterou jsme ostatně neztratili nikdy," posunul si z čela modrou kšiltovku Radim Řezník.
Pochopitelně také v modrém provedení, samo sebou rovněž s číslicí „5" vyvedenou ve zlatě. Však s ní také nadšeně mával z pódia na plzeňském náměstí fanouškům slavícím titul stejně bouřlivě jako on a jeho spoluhráči.
Samo sebou až do rána.
