Všechno je někdy poprvé. I prazvláštní EURO 2020 v roce 2021

Teď v Bukurešti déja vu. „Tak zase spolu," prohodili, objali se a podali si ruce s představou, že se za sedm měsíců sejdou v londýnském Wembley, aby si to ve fotbalovém svatostánku rozdali do třetice. Tentokrát ovšem o body, které určí pořadí v základní skupině evropského šampionátu.

Psal se 30. listopad roku 2019 a tři velikáni světového fotbalu o tom rozhodli. Ital Francesco Totti s lístkem England v rukou, bájný Nizozemec Ruud Gullit, který do skupiny D poslal vicemistry světa Chorvaty, aby vzápětí Němec Philipp Lahm nabídl Čechům, aby si po čtvrtstoletí vybavili přímo na Ostrovech bájný šampionát v šestadevadesátém roce a stříbrný pochod k branám Wembley.

Jen s jednou korekcí přitom musí počítat. Nezačnou v Manchesteru, jako v šestadevadesátém roce, ale ve skotském Glasgow. V legendárním Hampden Parku, který jsou fanoušci schopni proměnit v peklo na zemi. „Hrůza, co se tam děje," zbledl exekutor nejslavnější penalty fotbalové historie Antonín Panenka, když si vzpomněl na reprezentační debut v třiasedmdesátém roce odbývající se právě v Hampden Parku a jal se líčit, jak tam strávil celou poločasovou přestávku na toaletě. Vyděšený z toho, co se v tehdy ještě stotisícovém kotli dělo, vystrašený z běsnícího trenéra Ježka, jemuž nebylo po chuti, že Československo hraje se Skoty po půli 1:1.

Šilhavý na podiu i potom po boku Garetha Southgatea a chorvatského kouče Zlatka Daliče se v tu chvíli ještě mohl utěšovat, že třeba až tak zle nebude. Že se může stát, že se Skotsko z baráže na evropský šampionát neprobojuje. Že ze čtveřice potencionálních uchazečů o místo ve skupině D se do Glasgow vydají třeba Norové, Srbové nebo Izraelci. Že se Hampden Park v žádné peklo nepromění, pokud tam nebude hrát domácí reprezentace.

Šálivá naděje. A klamná k tomu.

Skotsko baráž zvládlo a jeho kouč Steve Clark mohl svým třem kolegům vzkázat: „Nestál jsem na podiu s vámi, ale těším se na vás. A mé mužstvo ještě víc. Vítejte u nás v pekle."

Téměř rok ovšem trvalo, než mohl toto pozvání vyřknout. Plánovaná baráž dávající příležitost probojovat se dodatečně na evropský šampionát i čtyřem týmů z nově zrozené Ligy národů se totiž neuskutečnila na jaře 2020, jak bylo původně v plánu, ale až po dlouhých dvanácti měsících nejistoty a obav.

Čtvrt roku po bukurešťském losování základních skupin mistrovství Evropy sevřela celý svět pandemie koronaviru, takže se rušily zápasy, předčasně končily soutěže, odkládaly či na další roky a léta překládaly vrcholné sportovní podniky a turnaje, světové i evropské šampionáty.

Fotbalové EURO 2020 také.

Název EURO 2020 mu zůstal, itinerář počítající s šesti skupinami ve dvanácti městech po celém kontinentu měl být také zachován, rozlosování do šesti skupin se neměnilo, jejich účastníci rovněž je, pouze termín se o rok posunul.

Tedy, bez jednoho dne o rok, protože původně mělo šestnácté mistrovství Evropy mělo startovat v pátek 12. června 2020 Římě zápasem Itálie s Tureckem, ale posun v kalendáři přivodil, že se šampionátové boje začnou ve věčném městě nad Tiberou psát odložený příběh sice také v pátek, ale už 11. června 2021.

„Zvláštní příběh. Bez plných stadionů nebo jen s omezeným počtem fanoušků na tribunách, bez atmosféry a všeho, co velké turnaje provází. S mužstvy uzavřenými v neprodyšných bublinách před okolním světem," litoval jeden z českých hrdinů památného šampionátu v roce 1996 Karel Poborský, že jeho nástupci v reprezentace budou ochuzeni o všechno, co prožívali on a jeho spoluhráči při stříbrném tažení Anglií před pětadvaceti lety.

A to už nepřipomínal, že vzhledem k hygienickým a protipandemickým opatřením a nařízením platným v jednotlivých zemích doznal i původní itinerář změn.

Španělské Bilbao nebylo schopno garantovat, že se na stadion San Mamés dostane alespoň pár desítek tisíc diváků, jak generalita UEFA požadovala, irský Dublin se rovněž marně opájel nadějí, že Aviva Stadium bude hostit šampionátové zápasy s fanoušky v ochozech a že tým Stephena Kennyho bude mít výhodu domácího prostředí.

Irsko se na EURO nedostalo ani z baráže, místo v Dublinu se navíc bude hrát v Petrohradu, zatímco Bilbao nahradila Sevilla. Proto se na poslední chvíli měnily plány, lety, destinace, místa, kde měly reprezentační celky během šampionát pobývat.

Češi místo v Edinburghu zůstali v Praze a namísto sportovního centra Oriam museli vzít za vděk Strahovem, Poláci si za svou základnu zvolili Sopoty na břehu Baltu, Švédové si vybrali Göteborg, doma zůstali i Francouzi, protože usoudili, že v tréninkovém centru jejich asociace šedesát kilometrů od Paříže jim bude nejlépe. Slováci naproti tomu zaimprovizovali a místo v Dublinu se usídlili v Petrohradu.

Ale i tak nakonec evropský šampionát startuje.

Nebo spíš panevropský, jak vítězoslavně zvěstoval bývalý prezident UEFA Michel Platini 30. června 2012, den před finále mistrovství Evropy v Kyjevě s myšlenkou na šampionát, který svým novým formátem připomene šedesát let od prvního mistrovství Evropy. Na starém kontinentu, ale vlastně i Asii, kam hlavní město Ázerbájdžánu Baku zeměpisně náleží.

Šampionát velkých vzdáleností, při němž se ve skupině A mužstva Turecka, Švýcarska a Walesu promění v nomády putující vzdechem dlouhé hodiny mezi Baku a Římem, což o Polácích, Slovácích a Švédech platí rovněž. Vždyť Petrohrad a Sevillu, hostitelská města skupiny E, dělí 3590 kilometrů...

EURO, při kterém budou reprezentace Itálie, Dánska, Nizozemska, Německa, Anglie a Španělska zvýhodněny proti všem soupeřům, protože všechny zápasy základní skupiny odehrají doma a na jednom stadionu k tomu. A k tomu ještě s podporou svých fanoušků, kteří budou mít v koronavirové době v ochozech výraznou převahu.

Mistrovství Evropy, při němž i přes krizi vyvolanou koronavirovou pandemií bude ve hře mnohem víc peněz než kdykoli v minulosti, protože pro nového šampiona je určen bonus ve výši 8 milionů eur. V případě ideálního scénáře zahrnujícího jen výhry může nový mistr Evropy vydělat dokonce 28,25 milionu eur, tedy přes 718 milionů korun.

Přitom původně měla částka dosahovat dokonce výše 34 milionů eur, ale UEFA na poslední chvíli couvla a oznámila, že vzhledem k dopadům pandemie je nucena šetřit. Budget ve výši 371 milionů eur určený na odměny snížila o celých čtyřicet milionů, přesto zůstalo 331 milionů eur. Pomalu osm a půl miliardy korun, což je rekordní částka v historii evropských šampionátů.

Fotbalový svátek, na který je natěšená nejen Evropa, ale celý svět, i když půjde o prazvláštní mistrovství, jaké nikdo nikdy ještě nezažil.

Všechno je ale někdy poprvé.

I prazvláštní EURO 2020 v roce 2021.