Článek
Troufáte si předpovědět, zda se nejvyšší soutěž ve Skotsku dohraje?
Vůbec netuším. A neví to teď asi nikdo. Záležet bude na dalším vývoji koronavirové krize v Británii. Podle posledních zpráv prý existuje nově plán pokračovat kolem desátého června. To by znamenalo, že tak dva až tři týdny předtím by mužstva musela znovu začít se společnou přípravou.
Jak snášíte současné období, když nevíte, na čem jste?
Ta nejistota není samozřejmě vůbec příjemná. Občas si volám s trenérem brankářů Hearts, ale ani on mně moc konkrétních informací pochopitelně dát nemůže. Takže se snažím aspoň do puntíku dodržovat individuální tréninkový plán, abych byl připravený, pokud se začne hrát. V tom případě bych ovšem musel vyřešit, jak se do Edinburghu vrátit, když jsou teď veškeré lety výrazně omezeny.
Věříte, že na tento scénář dojde?
Těžko říct. Vnímám obrovské tlaky, aby se veškeré ligové soutěže po celé Evropě dokončily. Kdyby to ovšem z rozhodnutí britské vlády nebylo možné, nikdo by s tím nic nenadělal. Zdraví je pochopitelně přednější.
Váš tým momentálně figuruje v tabulce na posledním místě, takže by vám asi vyhovovalo, kdyby se už hrát nezačalo, že?
Nebudu lhát. Nezlobil bych se. Pro náš klub by to zřejmě znamenalo záchranu. Suverénně vedoucí Celtic by si asi i tak zasloužil titul. Zároveň ale chápu, že přední druholigová mužstva, která pomýšlejí na postup, by z toho moc nadšená nebyla. Kompromisem by tudíž mohlo být rozšíření nejvyšší skotské soutěže z dvanácti na čtrnáct celků, o němž se také spekuluje. Pro všechny by to asi bylo přijatelné řešení.
Věříte, že jste schopni si uhrát záchranu i na hřišti?
Určitě ano. Rozhodně nemáme nejhorší tým. Bohužel se to ovšem nějak seběhlo, že na nesestupovou jedenáctou příčku ztrácíme čtyři body. Před námi je ještě osm utkání, manko se dá dohnat. Nikdo ovšem neví, co nucená pauza s formou jednotlivých mužstev udělá.
Sledujete pečlivě, jak si Velká Británie vede v boji se zákeřnou nemocí?
Samozřejmě. Nejprve tam zvolili trochu jinou strategii než ve většině dalších evropských zemí. Já jsem cestě postupného promoření obyvatel, jejímž propagátorem byl premiér Johnson, zpočátku taky docela fandil. Nakonec se ovšem ukázalo, že to nebyl správný recept. Ministerský předseda na něj paradoxně sám doplatil. K vyhlášení karantény, nošení roušek či zavírání škol nebo obchodů přistoupili v Británii mnohem později než u nás. I proto si myslím, že se v Česku začne hrát fotbal dřív než na Ostrovech. Zpočátku pochopitelně bez diváků, což není zdaleka ideální, avšak v dané situaci jiné řešení ani není.
Český brankář Zdeněk Zlámal je ve Skotsku spokojený, obléká dres Hearts.
Překvapilo vás, jak lidé u nás k vládním nařízením přistupují?
Ano. Jsem nadšený z toho, že naprostá většina Čechů se chová zodpovědně a veškerá opatření důsledně dodržuje. A moc si považuju, jak skvěle náročnou situaci zvládají lékaři a sestřičky. V Česku často vzhlížíme směrem na západ, avšak nyní se ukazuje, že naše zdravotnictví je na mnohem vyšší úrovni než v řadě dalších evropských států.
Jak jinak než individuální přípravou si teď krátíte čekání na případné pokračování sezony?
Především se věnuju manželce a dvěma synům. A taky občas docházím pomoct tátovi do jeho firmy. Seznamuju se s jejím chodem. Snažím se tak rozšířit si obzory i mimo sport.
Berete teď od Hearts plný plat?
Ne. Vedení klubu přišlo už před časem s návrhem na padesátiprocentní snížení. Zdá se to možná hodně, avšak já jsem s tím neměl problém, když se teď fotbal hrát nemůže.
A zaznamenal jste vůbec, že jsou velikonoční svátky?
Jsou letos samozřejmě jiné než v předchozích letech. Žádný mrskut ani návštěvy příbuzných či známých rozhodně neplánuju. Myslím, že sportovci by měli jít v tomto směru příkladem. Udělali jsme si tentokrát Velikonoce výhradně v rodinném kruhu.
Už víte, kde budete chytat v příští sezoně?
Mám v Hearts ještě na rok smlouvu.
Zůstanete v Edinburghu i v případě, že by se vám nepovedlo sestup odvrátit?
Ano. Měl bych v tom případě motivaci zpackanou sezonu napravit a pomoct vrátit klub zpátky mezi elitu.
Jste smířený s tím, že se kvůli posunutí této sezony nedostanete zřejmě v létě nikam na dovolenou?
Jasně. S tím počítám. Letošní rok je naprosto mimořádný. A volno máme teď, i když cestovat pochopitelně nikam nemůžeme.
Myslíte už ve 34 letech na konec kariéry?
Nikoli. Pro gólmana to není zase tak vysoký věk. Cítím se dobře, pár roků chci určitě ještě chytat.
Stíhal jste sledovat ve Skotsku českou ligu?
Jasně. Mám v Edinburghu české programy, viděl jsem pár zápasů i v televizi.
Preferujete některé tuzemské týmy?
Obecně se dá říct, že se přednostně zajímám o výsledky celků, v nichž jsem v minulosti působil. Z nich mi nejvíc přirostly k srdci Bohemka, Olomouc a Zlín.
Brankář Zdeněk Zlámal ještě v dresu Zlína.
Jste s některými hráči v kontaktu?
Občas si napíšu či zavolám s Danem Krchem nebo Michalem Šmídem, ve spojení jsem i s masérem a kustodem Klokanů. Ve Zlíně jsem se skamarádil hlavně s Bartošákem a Železníkem, který v zimě odešel do Opavy.
Jak pandemie koronaviru ovlivní podle vašeho názoru fotbal do budoucna?
Svět už zřejmě nebude zdaleka stejný jako před touto krizí. Jde o obrovský zásah do všech sfér života. Ekonomika zaznamená ve všech zemích značný pokles, což se zcela jistě promítne i do fotbalu. Spousta klubů se bude muset takřka jistě hodně uskrovnit. Mnohé už asi přestanou hráčům nabízet nesmyslně vysoké smlouvy. Myslím, že hlavně základní platy celkově o dost klesnou. Větší důraz bude nyní zřejmě kladen na tu část mzdy, jejíž výše bude vycházet z počtu výher a vstřelených gólů. I tak se řada klubů asi ocitne v problémech. Třeba ale všechno to, co se nyní kolem nás děje, pomůže fotbal pročistit.
