Článek
„Mám z toho konce smutné, hodně smíšené pocity. Pět let je dlouhá doba, prožil jsem v Austrii spoustu krásných chvil a něco jsem v jejím dresu odvedl i dokázal. Bohužel konec nebyl dobrý, ani poslední zápas se nepovedl, i když jsem dal gól. V tabulce jsme skončili čtvrtí, tedy bez pohárové Evropy. Mohlo by mi to být jedno, když odcházím, ale takový nejsem. Mrzí mě to. Austria mi přirostla k srdci,“ přiznal jednatřicetiletý fotbalista.
Snaží se však uchovat především ty příjemné vzpomínky. „Nejvíc na tu minulou mistrovskou sezónu. Dal jsem spoustu gólů a k tomu přidal i hodně asistencí. Získali jsme i nejvíc bodů v historii rakouské ligy - 82. Zahrál jsem si pak i Ligu mistrů, takže ten rok a půl byl nejlepší,“ říkal spokojeně.
Vzápětí ale přešel na smutnější tón... „Právě skončená sezóna patří naopak k nejhorším. Přišel nový trenér a moc jsme si nesedli. Ani hra týmu nebyla oproti té předchozí sezóně dobrá. Také to podle toho dopadlo. Moc jsem toho také neodkopal. Nehrál jsem v závěru deset zápasů v řadě, nastoupil jsem až do posledních dvou, když už šlo do tuhého. Dal jsem jeden gól, ale cítil jsem nerozehranost. Nebylo to ono,“ přiznal.
Fanoušci píší petice, aby zůstal
Jun se těžko smiřuje s realitou, že ve slavném vídeňském klubu skončil. Vidí ale i pozitivní stránky. „Jsem doslova volný hráč, nový tým za mne nebude nic platit. Nemám smlouvu se žádným manažerem, takže nehrozí ani žádné provize. Spolupracuji jen s Jirkou Müllerem, ale ten mi pomáhá jako kamarád. Nabídky už mám a docela zajímavé. Jsou kluby, kam mohu jít hned. Jmenovat zatím nebudu. Chci počkat na další. Není kam spěchat. Do konce týdne ještě trénujeme, pak si dám asi deset dní dovolenou, ale budu na telefonu. Co kdyby,“ prozradil svoje záměry.
Přeci jenom stále upřednostňuje zahraničí angažmá před návratem domů. „Kluby zatím řeší končící sezónu, pak bude mistrovství světa. Myslím si, že se fotbalový trh rozhýbe až v průběhu června. Budu z nabídek pečlivě vybírat. Jednak ze sportovního hlediska, protože ještě nepatřím do starého železa a chtěl bych si tak tři čtyři roky zahrát kvalitní soutěž, ale také samozřejmě z pohledu života a bydlení. Nezapírám, že budu koukat i na peníze. Takže to vidím spíš na zahraničí,“ konstatoval Jun.
Dokonce vidí jiskřičku naděje, že by v Austrii přeci jenom zůstal. „Novou smlouvu mi nenabídli, ale... Trenér Gager byl vyhozen, přijde nový. Třeba o mne bude mít zájem. Já mám Austrii rád a její fanoušky miluju. Oni mě také. Skandovali do poslední chvíle moje jméno, píší petice, abych zůstal. Kdyby přišla nabídka a byla rozumná, zůstal bych. A rád. Jenže fotbal není o kdyby. Přesto tuhle možnost nezavrhuji, ba naopak,“ přál si nahlas.
Titul přeje Spartě a nejvíc Lavičkovi
V Česku se hovoří v souvislosti s Junem o zájmu Jablonce a jeho šéfa Miroslava Pelty. Bývalý král ligových kanonýrů by se mu prý hodil. „Doneslo se to pochopitelně i ke mně, ale nic konkrétního na stole nemám. Fotbal v Česku šel nahoru, Jablonec patří k těm lepším týmům. Řekl jsem, že bych upřednostnil bych zahraničí, už teď mám stoprocentní nabídky, kde mě hodně chtějí, ale kdyby podmínky z Česka byly podobné, doma je doma,“ nezavřel si dveře k návratu.
Obhajoba titulu s Austrií nevyšla. Naopak na trůn se vrátila v Česku Sparta, s níž slavil titulů hned pět.
„Moc jí ten triumf přeju. Zažil jsem ve Spartě spoustu nádherných zápasů, vyrostl jsem v ní. Kluky ze současného týmu už neznám, totálně se za těch sedm let změnil, ale s trenérem Víťou Lavičkou máme velmi dobrý vztah z minulosti. Bydlíme kousek od sebe, vozil mě na tréninky. Jemu ten titul přeju úplně nejvíc. Vyhrál ho s Libercem, pak se Sydney a opět ukázal, jak je dobrý trenér. Hlavně aby se na podzim Sparta probojovala do Ligy mistrů a vrátila se tam, kde byla za nás, a kam i patří. Mezi nejlepší,“ rozloučil se přáním bývalý sparťan Tomáš Jun.
