Článek
"Konečně to přišlo, už jsem klidnější. Do Monaka jsem přestoupil jako kanonýr a dva zápasy jsem vyšel naprázdno. Minulou středu na mne spoléhala reprezentace v přípravě se Srbskem a mně to zase létalo kolem branky. I když mi ještě chybí větší rozehranost, potřeboval jsem se gólově chytit. Trefit se. A to se po dlouhém čekání povedlo. Cítím na sobě i větší psychickou pohodu.
Zápas s Rennes ale rozhodně nepatřil k mým nejvydařenějším. Gól jsem dal pravačkou za hranicí šestnáctky, kdy jsem propálil míč mezi nohama obránců a gólman ho zaregistroval až u tyče v síti. Jinak jsem moc šancí neměl. Zejména ve druhém poločase nás domácí dostali pod tlak a my jsme se hlavně bránili, v čemž jsem pomáhal.
Bohužel čtyři minuty před koncem zápasu soupeř vyrovnal. Musím přiznat, že zaslouženě, takže nám zbyl nakonec bod. I ten je ale dobrý. V tabulce alespoň nejsme poslední. Jarda Plašil byl střídán až v závěru zápasu. Hrál na levé straně středové řady, tedy to, co ve středu v reprezentaci, a dařilo se mu. I on se dostává po zranění do výborné formy, což je dobré pro Monako a vzhledem k blížící se kvalifikaci i pro národní tým.
V Monaku zatím nepanuje žádná spokojenost, ale ani nikdo nepanikaří. Do mužstva přišlo několik nových hráčů, kteří neabsolvovali ani přípravu. Pořád se sehráváme. Je to za pochodu, ale nic jiného nám nezbývá. Věřím, že stoupající formu mužstva potvrdíme o víkendu doma se Sedanem.
Není to nijak zvlášť těžký soupeř a vítězství nám určitě pomůže nejen bodově, ale i psychicky. Rád bych se konečně gólově prosadil před domácími fanoušky, kteří na moji trefu už také netrpělivě čekali."
