Kamión z útoku, honící pes, kostichrast či Juanfran. Jací jsou borci, kteří mají za úkol skolit Turky?

„Čechíno je výborný parťák do všeho. Má obrovský rozhled, dokáže hodiny mluvit o čemkoliv," vyzdvihuje brankářskou jedničku Petra Čecha jeho náhradník Tomáš Vaclík.

Brankáři obsadili hned první tři místa v šatně národního mužstva na tréninkovém stadiónu druholigového FC Tours. „Naše jednička stejně jako Vaclík s Koubkem nasadí rukavice hned po vstupu do kabiny a sundají je až před cestou do sprchy. Pro Vacloše s Koubasem to není ve Francii snadné, protože si nezachytají, ale snažíme se je připravit alespoň na tréninku," doplňuje obránce Marek Suchý, jenž zatím ve Francii na šanci rovněž čeká.

V zasedacím pořádku následuje plzeňská klika Limberský, Kolář, Hubník, Darida. „Viktorii hodně pozvedli," připomíná fotbalové zásluhy kvarteta Suchý. „A Limba s Daridičem jsou výborní v pinčesu. Všichni čtyři jsou pořád u sebe a chodí spolu kávovat," popisuje Vaclík, že ani v Tours nechybí tradice v podobě sezení u dobré kávy.

Další křídlo skříněk načíná mazák Jaroslav Plašil, jenž je prvním z řady legionářů. „Cokoliv potřebujeme, tak přeloží a zajistí, protože je ve Francii doma," připomíná Vaclík, že zkušený záložník prožil polovinu života v dějišti šampionátu.

Následují obránce Gebre Selassie a zraněný kapitán Rosický. „Rosa je duše a srdce týmu. Pro každého byla čest si s ním zahrát," shodují se průvodci českou kabinou, než se zastaví u obránce Sivoka. „Je s ním největší sranda. Pořád je slyšet a do všech rýpe. Snažíme se mu jeho výpady vracet. Hlavně poslední dobou létají vtipy, že je Koutiňo nebo dvojník Juanfrana, na což je Tomáš dost háklivý," směje se Vaclík v narážce na ustupující vlasový porost zkušeného zadáka.

U Pudila vyzdvihuje náhradní brankář schopnost přispívat k výborně atmosféře. „Asi byl rád, že měl v Anglii tak dlouhou sezónu a nikdo jej nemohl při soustředění vyřadit," připomíná Vaclík s úsměvem fakt, že předešlé dva evropské šampionáty Pudilovi unikly až při závěrečné selekci.

Druhé křídlo uzavírá zadák Michal Kadlec. „Velký pohodář, který si i přes roky v Praze a zahraničí neuvěřitelně drží moravský přízvuk," připomíná původ zkušeného zadáka Vaclík, sám pocházející z Ostravy.

Mezi dva obránce čekající ve Francii na příležitost se v šatně vklínil útočník Milan Škoda. „Nechtěl bych ho bránit a srazit se s ním. Je jako kamión," směje se Vaclík.

První část třetí sekce skříněk okupuje sparťanská klika. „Kadeř je jako honící pes. Dva dny může pilovat lajnu a nebude unavený. Když mu člověk hodí balón, mohl by ho aportovat," směje se Vaclík a dostává se k oblíbenci Krejčímu: „Je to náš kostichrast. Já mu říkám kulturista, protože jeho postava a somatotyp jsou na profesionálního fotbalistu neuvěřitelné."

Záložník Skalák patří mezi vyhlášené vtipálky, zatímco vedle sedící Pavelka je pohodářem, jemuž se kolena nepodlomila ani z těžkých kvalifikačních bitev, byť zkušeností s reprezentací měl minimum. Borcem, který nekazí žádnou legraci je i Šural. „U Lafaty je pro mě jako obránce těžké pochopit, proč se k němu pořád míč vrací. Hlavičkuje z velkého vápna mezi tři beky a stejně z toho skóruje," kroutí hlavou Suchý a z mimofotbalového hlediska vyzdvihuje Dočkalovu schopnost vracet slovní výpady.

Poslední dvě skříňky pak patří bývalým borcům Slavie. „Suchoš je jako můj brácha. V Basileji spolu trávíme hodně času. Nikdy nejsme moc slyšet," říká Vaclík. „My jsme na sebe zbyli," krčí rameny Suchý.

„A Necid dokázal proměnit penaltu, přestože má na noze lyže," směje se reprezentační obránce při pohledu na velikost obutí útočníka patřícího momentálně Bursasporu. „V tréninku Necka všechno hecuje. Před cestou do Lens trefil z dvanácti střel dvanáctkrát tribunu, což na útočníka, jenž se gólově prosadil na šampionátu, není špatná bilance," dobírá si Vaclík jednoho z dvou českých střelců na mistrovství Evropy a doufá, že si Necid schoval „ostré náboje" pro úterní večerní bitvu v Lens s Tureckem.