Článek
Vůbec poprvé se československé mužstvo utkalo s Italy v roce 1922 na jejich půdě a remizovalo 1:1, o rok později doma stejného soupeře porazilo 5:1. S výjimkou zmíněného finále v roce 1934 se jednalo převážně o přátelské zápasy nebo různá pohárová utkání.
Dalším střetnutím na významném turnaji byl v roce 1980 duel během mistrovství Evropy v Itálii. V Neapoli se hrálo o třetí místo a souboj skončil po prodloužení 1:1. V následném nejdelším penaltovém rozstřelu historie evropských i světových šampionátů zvítězil československý tým 9:8, když v deváté sérii chytil Netolička penaltu Collovatimu a Barmoš pak bombou pojistil bronz.
S Itálií se potkalo československé mužstvo znovu hned v další kvalifikaci na ME 1984. Ani přes remízu 2:2 na trávníku soupeře, kde dával neuvěřitelný gól z dálky Jiří Sloup, a slavné vítězství na Strahově, kde se dvakrát trefil Petr Rada, český tým nepostoupil.
Prohra v roce 1990 nevadila
V roce 1990 se obě reprezentace utkaly v závěrečném zápase základní skupiny na mistrovství světa v Římě a Italové zvítězili 2:0, ale Československo mělo bez ohledu na výsledek jistý postup.
Další vzájemný boj přišel po šesti letech v základní skupině na ME 1996 v Anglii. Tehdy už tým samostatné České republiky vyhrál 2: l a v podstatě poslal Italy domů, zatímco sám si přiblížil postup. Branky stříleli Pavel Nedvěd a Radek Bejbl, přímým účastníkem byl vedle Nedvěda i Karel Poborský. V italské brance stál Angelo Peruzzi, který bude dnes sedět na lavičce náhradníků.
Od té doby se střetly oba celky jen dvakrát. V roce 2002 porazili Češi Italy na Letné 1:0 v přípravě na MS gólem Vladimíra Šmicra. Pro soupeře to byla generálka před odletem na šampionát do Asie. K poslední konfrontaci došlo v únoru 2004 v Palermu, v přátelském zápase, který skončil 2:2 a za Česko se trefili Jiří Štajner a Tomáš Rosický.
Italové jsou trojnásobnými mistry světa (1934, 1938 a 1982), dvakrát skončili druzí a jednou třetí. Ve sbírce mají i titul mistrů Evropy.