Článek
„Přestárlí?" podivoval se trenér Ramírez poté, co jeho tým v nastaveném čase neodolal brazilskému tlaku, utkání 0:2 prohrál, což znamenalo už před posledním zápasem proti Švýcarům konečnou.
„Vždyť fyzicky jsme vydrželi celých devadesát minut. Navzdory zraněním a starým bolestem, které se na mých hráčích v průběhu zápasu projevily. Navzdory tomu, že jsme hráli proti superhvězdám Neymarovi, Coutinhovi, Casemirovi a spol., které jsou na žebříčku FIFA na druhé přičce," odmítal, že by nejvyšší věkový průměr ze všech účastníků šampionátu byl příčinou, proč Kostarika nezopakovala čtyři roky starou senzaci.
„Mé mužstvo je dostatečně fyzicky silné a kondičně připravené. Jen se podívejte na statistiky, kolik toho moji hráči naběhali," mával tabletem, v němž mu už blikaly všechny možné údaje posbírané v průběhu 97 minut, neboť tak dlouho se petrohradský duel hrál.
„Měli jsme jiné nedostatky. Před čtyřmi lety jsme měli v zápase s Itálií dvě šance, které nám stačily na jeden postupový gól, teď jsme si proti Brazílii připravili minimálně tři, ale branku jsme nedali," povzdechl si nad žalostnou střeleckou produktivitou. Ostatně, v prvním střetnutí se Srbskem na tom byli jeho hráči stejně.
„My fotbal hrát umíme, což jsme dokázali v obou zápasech. Jenže v Petrohradu jsme proti sobě měli geniální fotbalisty, kteří ho dovedou ještě lépe než my," chystal si nejspíš argumenty pro návrat domů, kde ho rozhodně nebudou vítat jako před čtyřmi lety kolumbijského kouče Jorge Pinta, který se stal pro pětimiliónovou Kostariku národním hrdinou.
„Skutečně nevím, co jsme mohli udělat lépe. I vzhledem k tomu, jaký kádr jsme měli a proti jakým soupeřům jsme tady v Rusku hráli," nepopíral Ramírez, že netuší, co ho po skončení ruské mise čeká.
Jeho země byla natěšená, že naváže na čtyři roky brazilskou senzaci, ale on očekávání nenaplnil.
